Nález Ústavního soudu se týká případu, kdy byla stěžovateli odepřena možnost vídat se s dětmi na základě předběžného opatření z důvodu údajného týrání. Nejdříve byl styk soudně stanoven na dva dny v týdnu a čtyři týdny v průběhu letních prázdnin. Po odvolání obou rodičů a po pohovoru opatrovníka s dětmi však vyšlo najevo, že syny stěžovatel topí v umyvadle. Proto matka podala na stěžovatele trestní oznámení. Následně krajský soud rozhodl, že se otec s dětmi může stýkat pouze každý sudý víkend, tedy zkrátil styk s dětmi o polovinu. Podle rozsudku tak učinil na základě zájmu nezletilých. Na návrh matky pak bylo uloženo otci až do skončení trestního stíhání zákaz stýkat se s nezletilými. Předběžné rozhodnutí pak Ústavní soud zrušil.

Soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková zdůraznila, že je nutné myslet na právo na rodinný život, ale i na to, že tvrzení dětí o topení v umyvadle mohlo být způsobeno manipulací ze strany matky, a proto není možné bez uzavření šetření dojít k jakémukoliv závěru. Rozhodně pak ne podle slov Kateřiny Šimáčkové ke zkrácení doby styku s dětmi. Takové rozhodnutí podle nálezu nedává smysl a přednost měl mít raději takzvaný asistovaný styk, který by vyloučil pokračování v týrání. Samo zkrácení doby styku totiž situaci neřešilo.

Krajský soud v Praze tedy pochybil hned v několika skutečnostech. Neprošetřil případnou manipulaci dětí matkou, vydal nelogický rozsudek, který případné týrání neřeší a zakázal styk otce s dětmi. Podle Kateřiny Šimáčkové by k takovému rozhodnutí mělo dojít až v krajním případě, kdy není možné použít jiný prostředek pro zachování rodinných vztahů a zároveň pro ochranu dětí před týráním, tedy například již zmíněný asistovaný styk.

Celý text nálezu je přístupný zde

Související