Propojení byznysu s politikou nikdy nedělá dobrotu, a když se provalí, je to průšvih pro obě strany. Na vlastní kůži to teď zažívá Stephan Weil, premiér Dolního Saska, na kterého díky bulvárnímu listu Bild prasklo, že si v roce 2015 nechal od Volkswagenu "zkontrolovat" koncept materiálu týkajícího se Dieselgate.

Weil má přirozeně jako premiér státu, kde automobilka sídlí a kterému náleží pětina hlasovacích práv, přičemž z tohoto titulu jeho zástupce předsedá i dozorčí radě VW, vztahy s automobilkou v popisu práce. Ale zatím všichni předpokládali, že předseda vlády dohlíží na kroky koncernu, nikoliv že by vedení automobilky v době, kdy kulminovala aféra Dieselgate, kontrolovalo obsah premiérových stanovisek.

Vysvětlování, že šlo jen o kontrolu právní a technické správnosti, že nedošlo k žádnému lakování na růžovo a kritika v materiálu zůstala, nemění nic na tom, že pozice Weila oslabila, navíc v době, kdy kvůli dezerci jedné poslankyně jeho koalice ztratila většinu.

Weil samozřejmě není první dolnosaský premiér, který sedí v dozorčí radě wolfsburské automobilky. V devadesátých letech do stejného křesla usedal budoucí kancléř (a v ještě vzdálenější budoucnosti posila ruskou vládou ovládaného Gazpromu) Gerhard Schröder či současný německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel. V době, kdy v Dolním Sasku vládla CDU, zastávali stejné pozice křesťanští demokraté, včetně budoucího prezidenta Christiana Wulffa. Ale už tehdy, v dobách zdánlivě nezadržitelného tažení koncernu VW k metě největšího výrobce aut na světě, kdy slogan Náskok díky technice ještě nezněl jako výsměch, automobilka nastoupila cestu vedoucí k současným problémům.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se