Když v pondělí začalo další jednání mezi Evropskou unií a Velkou Británií o brexitu, britský ministr pro vystoupení z EU David Davis se v Bruselu zdržel jen hodinu.

Úvod jednání obstarali experti znalí technických detailů. Ale Davisova neúčast podle pozorovatelů potvrdila, že jednání o brexitu, jejichž třetí kolo v Bruselu skončí zítra (ve čtvrtek), se nepohnou z místa.

Podle původního plánu měly obě strany do konce září vyřešit okolnosti vzájemného "rozvodu". Tedy dohodnout se na podmínkách, za kterých Spojené království Evropskou unii opustí. Od října pak měly přijít na řadu rozhovory o tom, jak bude vypadat vztah 27 zemí EU a Británie po brexitu, což je klíčové téma pro firmy na ostrovech i na kontinentu.

Co přijde po brexitu?

◼ Pro Velkou Británii je klíčové, aby začala s Evropskou unií co nejdřív jednat o tom, jak budou vypadat vzájemné vztahy po brexitu. Spojené království by mělo z EU vystoupit v březnu 2019.
◼ Londýn se chce domluvit na co možná nejsvobodnějším obchodu se zbožím a službami. To podporuje i Brusel, ale jen výměnou za dodržování pravidel vnitřního evropského trhu.
◼ Podmínkou pro zahájení těchto jednání je domluva na tom, jak bude vypadat brexit. O tom, jestli nastal dostatečný pokrok, by měli na summitu v říjnu rozhodnout lídři zbylých 27 států EU.
◼ Zatím to však vypadá, že toto rozhodnutí udělá nejdříve prosincový summit evropských politických špiček. Unie Britům vyčítá, že stále jasně neřekli, kolik peněz by mohli doplatit do evropského rozpočtu.
◼ Britové namítají, že unie je při rozhovorech málo pružná. Podle nich není možné domluvit okolnosti brexitu, aniž by bylo jasno o tom, jak budou vypadat vzájemné vztahy do budoucna.

Momentálně se ale zdá, že to nebude možné. EU trvá na tom, že nejdřív je třeba domluvit "rozvod". A Britům vyčítá, že zatím nebyli schopni vysvětlit, jak konkrétně si ho představují. "Musíme začít jednat seriózně," popíchl Brity hlavní vyjednavač EU Michel Barnier.

Londýn v minulých týdnech zveřejnil několik svých vyjednávacích pozic. Stále však neřekl, jak se staví k hlavnímu požadavku států unie − ty tvrdí, že Británie musí do evropského rozpočtu doplatit to, co slíbila ještě předtím, než se rozhodla pro vystoupení.

Britové už uznali, že unii určitou sumu dluží. Odmítají ale říct, kolik by to mohlo být. Evropští vyjednavači mluví o částce kolem 60 miliard eur, tedy asi 1,5 bilionu korun.

Podle ministra pro brexit Davise je na obou stranách potřeba "pružnost a představivost". Analytik Mujtaba Rahman z výzkumné společnosti Eurasia Group však očekává, že současné kolo jednání "uvízne na mrtvém bodě".

Podle unie k nejistotě přispívá i to, že Londýn stále nemá jasno v tom, jaký brexit chce. Britská vláda se teprve nedávno dohodla na tom, že bude chtít s EU vyjednat přechodné období. To by mělo trvat několik let po brexitu, tedy po březnu 2019. Londýn přitom stále jednoznačně neřekl, jak by si toto přechodné období představoval. Nedávné návrhy Britů na to, jakým způsobem by po tuto dobu probíhal vzájemný obchod mezi Británií a unií, jsou podle evropských vyjednavačů jen těžko proveditelné.

Labouristická opozice v Británii navíc změnila postoj a požaduje, aby země během přechodného období zůstala členem jednotného evropského trhu i celní unie. To znamená, že by výměnou za bezproblémový obchod dál platila do evropského rozpočtu nebo umožňovala volný pohyb osob z ostatních zemí EU. Vláda může vzhledem k rozložení sil v parlamentu hlasy opozičních poslanců při schvalování zákonů týkajících se brexitu potřebovat.

Momentálně se tak zdá, že o podobě brexitu bude jasno nejdříve v prosinci a teprve poté by mohla EU začít s Brity jednat o obchodní dohodě pro budoucnost. "Nakonec nejspíš na obou stranách zvítězí umírněné hlasy," myslí si šéf londýnského think-tanku Centrum pro evropskou reformu Charles Grant. Upozorňuje, že pokud se unie a Británie nedohodnou, "bude to špatné pro EU, která od Británie nedostane zaplacené žádné peníze, a katastrofální pro britskou ekonomiku". Evropská unie je pro britské firmy jednoznačně největším trhem.