Tvrdší sankce vůči Severní Koreji chtějí v OSN prosadit Spojené státy, Japonsko a Jižní Korea. Až na hranu totálního odstřižení režimu Kim Čong-una od světa po nedělní zkoušce jaderné bomby nechtějí ale přistoupit Rusko a Čína.

Právě Čína drží komunistickou Severní Koreu při životě dodávkami ropy a ropných produktů. Kdyby je zastavila, mají Severokorejci zásoby jen na několik měsíců. Peking se obává, že hospodářský kolaps by spustil obrovskou vlnu uprchlíků na severovýchod Číny a posílil vliv Spojených států v oblasti.

Se severokorejskými jadernými a raketovými testy Číňané ale nesouhlasí. Vztahy mezi vůdci obou zemí Si Ťin-pchingem a Kim Čong-unem jsou chladné, zhroucení režimu si však Peking nepřeje.

Nepřeje si ho ani Moskva. Jihokorejský prezident Mun Če-in vyzval telefonicky ruský protějšek Vladimira Putina k přerušení všech transakcí se severokorejským režimem. Putin to v úterý veřejně odmítl. "Další sankce jsou cestou nikam. Je směšné dát nás vedle Severní Koreje na sankční seznam a pak chtít, abychom pomáhali se sankcemi vůči ní," řekl Putin. Ruský ministr energetiky Alexandr Novak uvedl, že "ruský vývoz ropy do KLDR se blíží nulové hodnotě".

Zatímco Moskva od rozpadu Sovětského svazu nehraje pro Koreu rozhodující roli, Peking je pro ni klíčem k přežití. Až 84 procent veškeré severokorejské obchodní výměny připadá na Čínu. Její ropa proudí do Severní Koreje ropovodem a v menší míře také na tankerech do přístavu Nampcho. Jediná rafinerie v zemi je u čínské hranice.

Denní severokorejská spotřeba ropy se pohybuje kolem 15 tisíc barelů. Pro srovnání: denní jihokorejská spotřeba byla podle ročenky firmy British Petroleum (BP) 2,7 mi­lionu barelů, denní spotřeba v České republice činí přibližně 178 tisíc barelů. Severní Korea od svého souseda dováží ročně zboží v hodnotě téměř tři miliardy dolarů.

Z dalších partnerů následuje s velkým odstupem Indie s dovozem v hodnotě 108 milionů dolarů. Na dalších místech jsou Rusko (78 milionů dolarů), Filipíny a Thajsko.

Největšími importéry severokorejských surovin jsou Čína (2,3 miliardy dolarů ročně), dále pak Indie, Pákistán a kuriózně vnitrozemský africký stát Burkina Faso. Indie už oznámila, že obchodní styky se Severní Koreou omezuje.

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Spojené státy uvalí sankce na země, které se Severní Koreou obchodují. Zásadní význam má jen Čína.

"Vzhledem k velikosti čínské ekonomiky a jejímu podílu na globální ekonomice není Čína zemí, kterou lze snadno ohrozit sankcemi," uvedl pro agenturu Bloomberg expert na problematiku hospodářských sankcí Dursun Peksen z univerzity v Memphisu.