Španělský premiér Mariano Rajoy v neděli zavítal do rozděleného Katalánska, aby v rámci předvolební kampaně před prosincovými předčasnými volbami do tamějšího parlamentu orodoval mimo jiné za obnovu jednoty, demokracie a svobody. Den předtím ale v Barceloně tři čtvrtě milionu lidí demonstrovalo na protest proti uvěznění několika členů sesazené katalánské vlády, obviněných z vzpoury.

Konzervativní premiér, který je v autonomním regionu poprvé od doby, kdy nad ním centrální vláda v Madridu po vyhlášení nezávislosti katalánským parlamentem koncem října převzala správu, jako šéf španělské Lidové strany (PP) podpořil tamní lidoveckou stranu (PPC). Vybídl údajnou "mlčící většinu", aby v prosincových volbách odevzdala svůj hlas, a vyjádřila tak odmítavý postoj vůči odštěpení regionu od Španělska. Dosavadní průzkumy dávají ale naději na byť jen těsnou většinu opět separatistickým koalicím.

Rajoy se ale pokusil položit důraz na výhody jednoty. Vyzval místní firmy, aby Katalánsko neopouštěly, což už od vypuknutí krize učinilo 2400 subjektů. Zároveň vybídl Španěly, aby nebojkotovali katalánské výrobky. "Katalánsko je Španělsko a Španělsko je Katalánsko," prohlásil Rajoy za potlesku svých spolustraníků.

V sobotu demonstrovaly v Barceloně za propuštění osmi separatistických katalánských politiků, kteří jsou ve vazbě, 750.000 lidí, odhadla místní policie. Akci pod heslem Svobodu pro politické vězně svolaly do katalánské metropole občanská iniciativa Katalánské národní shromáždění (ACN) a kulturní spolek Omnium Cultural. Šéfové obou organizací jsou rovněž ve vyšetřovací vazbě.

Mnozí účastníci sobotní demonstrace měli v rukou transparenty s nápisy "Svobodu pro politické vězně", další mávali estaladou, tedy vlajkou katalánského hnutí nezávislosti. Manifestující také provolávali slogany adresované centrální vládě v Madridu jako "Pryč s okupační mocí!".

Katalánci v referendu 1. října při 43procentní účasti hlasovali pro odtržení od Španělska, ale Rajoyova vláda označila referendum za nelegální. Když katalánský parlament 27. října vyhlásil nezávislost, centrální vláda krátce na to převzala správu Katalánska a jeho vedení se rozdělilo. Tento týden pak španělský ústavní soud deklaraci nezávislosti anuloval.

Část sesazené katalánské regionální vlády s premiérem Carlesem Puigdemontem je v Belgii a čeká na soudní rozhodnutí o vydání, zbylí ministři skončili ve vazbě. Nejvyšší soud se zabývá kauzami šesti členů vedení katalánského parlamentu. Stejně jako ministrům je jim připisován pokus o vzpouru, za což je možné udělit i 25leté tresty.