Václav Provazník je pamětníkem technologických proměn posledních třiceti let. S počítači nynější manažer česko-slovenské pobočky IT kolosu IBM začínal už v osmdesátých letech, kdy se k tehdy nedostatkovým přístrojům dostával přes otce "ajťáka".

"Můj první počítač měl paměť 64 kilobytů a člověk si musel hodně rozmýšlet, co s takovým výkonem vůbec bude možné dělat. Dnes máme díky internetovým serverům/cloudům téměř neomezené možnosti. Občas mám ale pocit, že s nimi plýtváme a zapomínáme na efektivitu," říká Provazník.

Do americké společnosti nastoupil letos v květnu a na starosti má firemní klienty z oblastí telekomunikací, energetiky či médií. Sám si ostatně prošel tříletou prací pro mobilního operátora O2, kde se věnoval IT prodejům. V tuzemské pobočce kanadské technologické společnosti CGI byly pro změnu jeho pracovní náplní vztahy s telekomunikačními firmami.

Václav Provazník

Absolvent informatiky na VŠE má v českém IBM na starosti divizi Global Business Services, která se stará o zavádění digitálních inovací u firemních klientů. Řeší také vztahy se zákazníky z řad operátorů, energetických firem a médií.

Během studií informatiky na pražské VŠE přitom Provazník začínal jako redaktor časopisu Score, který byl v průběhu devadesátých let velmi populární mezi fanoušky počítačových her. Svou někdejší vášeň ale přetavil do hraní si s novými technologiemi, o kterých rád vypráví.

"Nejsem člověk, který by se zavřel někam do laboratoře. Jsem ten, kdo radši vezme prototyp, jde k zákazníkovi a snaží se s ním najít využití nové technologie, aby mu umožnila dělat jeho práci lépe. Baví mě, když mohu být u proměny technologických dějin," říká manažer IBM.

Oči, které uvidí lidské teplo

Společnost s více než stoletou tradicí pro něj prý měla vždycky dobrý zvuk. "U IBM nejde jen o jeho obrovskou historii, ale také o budoucnost. Je to firma, která stále vyvíjí nové věci a dokáže předvídat, co bude v technologiích klíčové v příštích pěti či deseti letech," míní Provazník a hned dává příklad technologie hypervize, jež by lidem mohla dát zrak, jaký mají nyní jen superhrdinové z komiksů.

"Lidské oko vidí jen malou část rádiového spektra. Představte si ale lékaře, který by si nasadil brýle, jež by mu umožnily vidět třeba tepelné body na vašem těle. Jak moc by mu to pomohlo při diagnostice," říká zástupce IBM. "Taková technologie se může do pěti let prosadit, nebo taky ne. Mě by ale moc bavilo, kdybych ji mohl u našich zákazníků zavádět," dodává Provazník.

Už nyní ostatně IBM láká na systémy, které by ještě před několika lety byly pro lidi jen těžko představitelné. Umělá inteligence jménem Watson se sama dokáže učit a uplatnění nachází třeba v takzvaných chatbotech. Tyto typy robotických programů umí komunikovat se zákazníky mobilních operátorů či bank a vyřizují při tom jejich dotazy. "Watson už píše a mluví česky a dokáže vyřešit většinu dotazů, které se často opakují, jako jsou třeba otázky na výši účtu," vysvětluje Provazník.

Chatboti firmám šetří náklady na lidský personál call center či kamenných poboček. Jsou tak obrazem trendu, kdy roboti nahrazují lidi v řadě oborů. Podle zástupce IBM je ale takový vývoj spíše příležitostí, aby lidé mohli dělat záživnější práce nebo získali více volného času pro sebe.

Bez inovací vám ujede vlak

Fenoménem posledních let je rovněž zavádění digitálních novinek souvisejících s analýzou dat či přechodem firem na cloudové servery. Tuzemské společnosti, které vznikaly až po revoluci, měly před svými západními konkurenty v digitálních inovacích často náskok, protože se nemusely opírat o starší systémy. Dnes je ale situace odlišná.

"Ten, kdo byl na Západě pozadu, udělal dva tři kroky vpřed. Firmy ve střední a východní Evropě už si ale digitální proměnou prošly před deseti či patnácti lety a necítí velkou potřebu své IT opět inovovat. Pak se ale může stát, že přestanou být konkurenceschopné," upozorňuje Provazník.