Osamu Okamura: Konec architektonického soutěžení v Čechách

Veřejnost je šokována vyhlášením výsledků mezinárodní soutěže na novou Národní knihovnu v Praze. Zelená chobotnice či cirkusový stan jsou ty lichotivější příměry vítězného návrhu architekta Jana Kaplického, jemuž před pár lety jen o vlásek uniklo vítězství v prestižní soutěži na francouzskou Národní knihovnu v Paříži. Dosud nepostavený návrh knihovny na Letenskou pláň se stal takřka přes noc novým symbolem hlavního města.

Rozhodnuto předem?

Je zde však bohužel i velká skupina lidí, kteří nejsou překvapeni vůbec - vítězství Jana Kaplického totiž s naprostou jistotou očekávali. Jsou to čeští architekti. A to přesně od chvíle, kdy bylo vyhlášeno obsazení odborné poroty soutěže. Za architekty v ní zasedly nepochybně výrazné osobnosti, mimo jiné britská architektka Zaha Hadid a v Londýně žijící Eva Jiřičná. Je však veřejným tajemstvím, že Zaha Hadid obdivuje a dobře zná Kaplického dílo, Eva Jiřičná byla dokonce jeho dlouholetou partnerkou. Nemůžeme se potom divit, že v odborné obci hned po vyhlášení soutěže a oznámení výběru členů poroty zaznívaly hlasy, že soutěž je od začátku Kaplickému ušita na míru. Mnohé domácí autory obsazení poroty dokonce odradilo od aktivní účasti v soutěži - převládal u nich pocit, že je již vše rozhodnuto předem.

Samotný průběh hlasování výše uvedenou tezi bohužel nevyvrací, naopak spíše potvrzuje. Velký přínos Kaplického návrhu totiž spočívá v minimalizaci nadzemního objemu stavby, umožněné umístěním převážné části archivu v podzemí budovy. Původní podmínky soutěže však jasně stanovují, že "skladiště národních konzervačních fondů musí být umístěna v nadzemních podlažích".

Pro lepší představu: tyto fondy by měly činit nezanedbatelnou třetinu celkového objemu kapacity depozitáře. Stejně tak je v závazných podmínkách uvedeno, že nedodržení požadavků programu zavdává jasnou příčinu k vyloučení ze soutěže. Proč tedy nebyl Kaplického návrh již v prvním kole vyloučen, zůstává záhadou. Ani vysvětlení ředitele Národní knihovny a jednoho z porotců Vlastimila Ježka nás nemůže nechat zcela klidnými: "Návrh přišel se zabezpečením, které nás předtím nenapadlo. Proto jsme se rozhodli od podmínky ustoupit." Fakt, že změna pravidel v průběhu soutěže výrazně znevýhodnila ostatní účastníky, je zcela evidentní. Radikální názory nyní dokonce volají po rozhodčím řízení dle pravidel UIA.

Soutěž na novou budovu Národní knihovny není bohužel jedinou soutěží, po které zůstává určitá pachuť.

Hořká byla i Karolina

Kvalitní výsledky prvního velkého mezinárodního klání v naší porevoluční historii, soutěže na urbanistické řešení území tzv. Karoliny v samém centru Ostravy, byly loni "přemazány" developerskou soutěží podstatně pochybnější úrovně. Neprofesionální úpravy územního plánu pomocí pastelek dokonce zavdaly důvod k podání trestního oznámení pro padělání veřejných listin.

Podobně neslavných konců dochází v těchto dnech již tři roky staré výběrové řízení na dodavatele projektové dokumentace na rekonstrukci brněnské vily Tugendhat, výjimečné památky moderní architektury zapsané na seznam UNESCO. Krajský soud v Brně na podzim loňského roku potvrdil, že nabídka vítězného uchazeče měla být správně pro nedodržení soutěžních podmínek vyloučena. Také zde patrně budou padat trestní oznámení a především z toho kouká pro město velká ostuda.

Na závěr by však bylo hrubě zkreslující nezmínit soutěže dovedené ke zdárnému konci a kvalitnímu výsledku, protože architektonické soutěžení je stále tím nejlepším a jediným nástrojem k dosažení kvalitních a ekonomických realizací staveb ve veřejném prostoru a z veřejných financí. Doufejme tedy, že projekt Národní knihovny v Praze se k nim také bude moci zařadit.

Autor je šéfredaktorem architektonického časopisu Era 21