Příběhy obyčejného hovadství vtipně karikují mužský svět

Mají muži opravdu své dny, jak tvrdila nejmenovaná televizní reklama? Otázku se pokusili zodpovědět dva nekonvenční divadelníci.

Na scéně kladenského divadla můžete totiž od tohoto víkendu zhlédnout Příběhy obyčejného hovadství.

Text společně napsali režisér Tomáš Svoboda a dramatik Petr Kolečko. A inscenace by klidně mohla nést podtitul Muži sobě.

Tři hrdinové tří příběhů ze života mají "své dny" prakticky nepřetržitě. Tomáš ujíždí na Janiných velkých prsech, kvůli nimž se na chvíli stane Božím dítětem. Jakub ráno co ráno nachází v posteli někoho, koho nezná. Oba sdílejí svůj mládenecký příbytek s "Bohem" - zkušenějším parťákem a duchovním rádcem, který "nechlastá, jenom když je vožralej".

A všichni tři se jedou polepšit do Beskyd, kde potkají myslivce s čertovským pohledem, veselou doktorku a jednu správnou holku.

Katechismus podle Svobody

Ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, na tomto půdorysu Svoboda a Kolečko postavili další díl ze své divadelní čítanky katechismu. V inscenaci Kouzelník, jejíž text společně napsali a jejž Svoboda před časem režíroval v pražském Rubínu, jsme byli poučeni, jaký je rozdíl mezi trikem a zázrakem.

V Kladně si Svoboda vypůjčil k "něžné show o knize knih" text amerických komiků z Reduced Shakespeare Company Bible: kompletní Boží slovo (výcuc). Ani tentokrát se svou lekcí věrouky nepřestanou, dokud nás uchechtané nemají na lopatě.

Tentokrát jde o hádání duše s tělem, tedy o odpověď na otázku, která naše tři hrdiny opravdu trápí: "Proč musí jejich ušlechtilá duše žít v těle takového hovada?" Při tomto divadle se můžeme skutečně uvolnit. Během představení je dovoleno "chlastat, prdět nahlas, krkat, jezdit na kole a vůbec dělat jakýkoliv hovadiny, který nás napadnou".

S výkladem na nás nikdo nenaléhá, a naopak nás všichni dobře baví veskrze pánským humorem. Souloží se tu jako na běžícím pásu, i zebra nad tím kroutí hlavou. Také silnější slova padnou (není jich málo), ale více než pohoršení vyvolávají radost z bohatých možností naší mateřštiny.

Chlastat a koukat na Teletubbies

Kolečkovy a Svobodovy morality se tváří nezávazně jako totální úlety, ale dramatik i režisér moc dobře vědí, co nám chtějí říct. Jejich nápady jsou jednoduché a metafory přesné, nic zvlášť intelektuálního, co by mohlo "obyčejné hovado" vyděsit.

Petr Pěknic v roli Tomáše, Štěpán Benoni coby Jakub a Tomáš Petřík jako Norbert alias Bůh jsou dobře sehraná trojka: spolu chlastají, spolu filozofují, vytěsňují realitu a infantilně hledí do bedny na Teletubbies. I ty nejzvláštnější nápady jim uvěříme, ba i tu duši - malou schoulenou holčičku v krajkových šatičkách, zavřenou ve smradlavém pokojíčku.

Pak jsou tu krásné a vtipné holky Jana (Lenka Zahradnická) a Veronika Jízdná, co "je dobře sjízdná" (Šárka Opršálová), a odvázaná paní doktorka (Zuzana Mixová), výborně trefený vemlouvavý Kazatel (Jarda Slánský) s kytarou a víře se oddávající Boží děti.

Divadlo baví Kladno

Z Kolečkových insitně rýmovaných písňových textů dělá hudba Jana Zrzavého šlágry. Doprovázejí je choreografie, v nichž vystupují například ženci, obří prsy neboli kozy a také spousta lesních zvířátek.

Svoboda s Kolečkem dokázali po dvou sezonách společného působení v Kladně zázrak - žádný trik. Nabídli inscenace, které místní baví (Jaromír Jágr, Kladeňák), což se pozná z toho, že do divadla chodí.

Úspěšné původní hry, netuctové inscenace klasiky: skvělého Čechovova Racka v režii Dana Špinara. Hrát v Kladně divadlo očividně baví i herce a pomalu tu vzniká srozuměný soubor.

Tomáš Svoboda, Petr Kolečko 

Příběhy obyčejného hovadství
(Režie: Tomáš Svoboda) Městské divadlo Kladno

• Diskuse
• Celkem 1 příspěvků