Nová hra od Zelenky se strefuje do reklamních agentur i farmaceutických firem

Filmař Petr Zelenka se už počtvrté představil jako divadelní autor. Jeho novou hru Ohrožené druhy uvedla ve světové premiéře činohra Národního divadla. Zelenka ji na Nové scéně také sám režíroval.

Dva spolužáci z gymplu se v ní setkají na prahu šedesátky. Jako kluci si pod skálou v Grébovce slíbili věrnost a přísahali na svoje desatero životních zásad. Které to byly, zůstane tajemstvím. Teď má jeden dělat reklamní zakázku, o níž ten druhý rozhoduje.

Co postava, to problém k řešení

Fotograf Jeremy (Jiří Štěpnička), programový buřič, živoří v ateliéru plném svých šokujících snímků z celého světa, o které už nikdo nestojí. Má ženu Janu (Miluše Šplechtová), kterou "zdědil" po kolegovi, jenž zahynul v bosenské válce.

Jan (Igor Bareš) je homosexuál, šéf v nadnárodní farmaceutické firmě. "Posvátný" kámen z Grébovky nostalgicky učinil součástí svého luxusního bytu. Právě se rozchází s transvestitním přítelem Hankou (Michal Kern).

Zelenkova hra konfrontuje životní cesty a postoje bývalých kamarádů. A zároveň svým tématem ukazuje na povážlivé morální a etické paradoxy současného světa.

Příběh se dotkne fungování reklamního byznysu a nadnárodního farmaceutického průmyslu, vztahu umění a lidských práv, závislostí na alkoholu, prášcích i drogách, homosexuality a také péče o pacienty s Alzheimerem.

Co postava, to problém k řešení. A to k těm společenským a etickým má ještě každá ty osobní a vztahové.

Inscenace začíná jako svižná konverzační komedie. Zelenkovy vtipné, chytře napsané a paradoxně vypointované dialogy míří vědomě a přesně na bránici publika.

Jeremy srší svérázným humorem, jeho klimakterická žena nemilosrdnou ironií. Dekadentně elegantní Jan labužnicky šňupe koks s Hankou, který dojemně řeší, jak se vnitřní čistotou přiblížit postavě Marty Kubišové, již ztělesňuje v kabaretu.

externí video: Ohrožené druhy - videotrailer

Bývalý sprejer Pavel (Jan Dolanský) a jeho ambiciózní šéfka Eva (Sabina Králová) v reklamní produkci diskutují hygienickou stránku společného sexu.

Rukopis se vytrácí

Dost dlouho to vypadá, že se autor, jak je jeho zvykem, vyšinutostem našeho světa i bizarním okolnostem v jednání svých hrdinů především sarkasticky vysměje.

Ale už před přestávkou se začíná vtipná nadsázka, tak typická pro Zelenkův rukopis, vytrácet. Přibývá vážných výkladů o systému zadávání reklamy a vedlejších účincích prášků, které má propagovat.

A po pauze názorné ideologické střety ještě zhoustnou.

Čím víc se blíží konec, tím více postavy jednají z vůle autora a méně ze sebe, z logiky svého charakteru. Tvrdý, protřelý byznysmen a kokainista Jan se ukáže jako altruista dojímající se nad smrtí mloka. Jana se do něho vážně zamiluje a začne šňupat.

Naopak Hanka se najde v pouličních "pilulkových" protestech, které s Jeremym organizuje reklamní produkce.

Ideologické závěry a banalita

Všechna načatá společenská témata, která autor složitě vpletl do hry, je také třeba završit. Při tom je skoro nemožné vyhnout se povrchním, téměř ideologickým závěrům, vztahové banalitě a dramatickým konvencím.

"Dobrý" konec má být nejspíš ironickou inverzí. Oba kamarádi si vymění pozice. Jeremy si "vyprotestoval" pozici marketinkového šéfa a Jan se léčí ze závislosti a popálenin, které utrpěl při kremaci mloka.

Text i jeho velmi realisticky, "televizně" rozehrávaná inscenace přes všechny hezké, absurdní momenty nakonec uvízly v pasti společenské kritiky.

• Diskuse
• Celkem 1 příspěvků