Král pop-artu Andy Warhol se styděl za slovanské kořeny, ukazuje monografie

Když v roce 1969 přijela suita českých filmařů do New Yorku, aby uvedla Týden československého filmu, setkali se také s Andym Warholem.

Ve výtahu se o něm bavili ne zrovna lichotivě - že je bílý jako mrtvola. Nenapadlo je, že by výstřední Američan mohl rozumět česky.

Co trvalo 22 let

"Andy se tvářil, jakoby nic, ale pak je potrestal. Všecky je nechal v místnosti, kde se museli tři hodiny dívat na nějaký pornografický film," vzpomíná český emigrant, průkopník videoartu a po jistou dobu Warholův newyorský soused Woody Vašulka v knize Andy Warhol a Československo.

Monografie, která právě vychází v nakladatelství Arbor vitae, objevuje rodové kořeny umělecké ikony dvacátého století, která svůj východoevropský původ úzkostlivě tajila. Vašulka je jedním ze zhruba šesti desítek pamětníků, jež v knize vystupují.

Objemná, graficky vynalézavá a dokumentačně nabitá publikace vznikala dvaadvacet let. Jejími autory jsou fotograf Rudo Prekop a grafik Michal Cihlář.

Oba autoři (spolu s Michalem Byckem) stáli také u zrodu Warholova muzea ve východoslovenských Medzilaborcích, které jako vůbec první na světě vzniklo k poctě krále pop-artu právě před dvaceti lety. Kniha, z poloviny psaná slovensky, je tedy i připomínkou tohoto výročí.

Oči polovičního cizince

O tom, že Andy Warhol žil v New Yorku s ovdovělou matkou, která se svým mužem přišla do USA ze slovenského Podkarpatí, se životopisci zmiňují.

Dosud nikdo však nešel dál, neptal se, jaké bylo soužití slavného syna s Júlií Warholovou, velmi zbožnou a dokonce umělecky nadanou ženou.

Ona první ve Warholovic rodině například pracovala s plechovkami: během hospodářské krize, kdy její muž jen obtížně sháněl špatně placené "joby", vyráběla z plechovek od kompotů květiny a prodávala je.

I když se autoři knihy vyhýbají vlastním komentářům, z mnoha svědectví vyplývá, že na Andyho Warhola měla vliv nejen matka, ale také jí zpřítomňovaná "stará vlast". Možná její zásluhou mohl Warhol tak přesně vystihnout americký idol, protože sám byl schopen pohlížet na americkou kulturu s odstupem, očima polovičního cizince.

Matka, se kterou do konce jejího života mluvil rusínsky, mu bezděčně poskytovala jinou, evropskou perspektivu.

fotogalerie: Andy Warhol a Československo

Júlia Warholová se nikdy nenaučila dobře anglicky, za což se Andy před svými přáteli styděl. Měl ale rád nejen její kuchyni, ale také obrázky, které malovala, například sérii tuší kreslených koček a andělů.

Júlia Warholová nikdy neztratila konktakt s domovinou, celý život podporovala své dvě sestry a svůj příbytek - syn jí vyhradil jedno patro ve svém newyorském domě - si vyzdobila po "východňársku". Na zdech svaté obrázky, v koutku oltář. Tam se často modlila i s Andym, který jinak svou víru skrýval.

Warholovo tajnůstkářství platilo i naopak: matce nedovolil chodit na své vernisáže, nikdy jí také neukázal žádný ze svých filmů. "Myslel si, že by se jí nelíbily. Ani já si nemyslím, že by se jí líbily," říká v knize Andyho starší bratr John Warhola (příjmení si Andy umělecky zkrátil). On i třetí z bratrů, Paul Warhola, líčí Andyho neobvykle: jako oblíbeného člena velmi soudržné, zbožné rodiny.

Pop-art a komunisti

Kniha Andy Warhol a Československo je monumentální mozaikou, do které se prý vešla jen jedna desetina toho, co Prekop s Cihlářem posbírali a vypátrali - vedli desítky rozhovorů s Warholovými příbuznými, spolupracovníky nebo s jeho "stars", posbírali množství novinových výstřižků, dopisů, a stovky fotografií z rodinného archivu.

Autoři také podrobně líčí rostoucí Warholův kult v Československu, který se na chvíli protnul s revoluční euforií roku 1989. Jednou z peticí, které po republice putovaly, byla podpisová akce za vznik Warholova muzea ve slovenském rodišti jeho předků. Popisují také historii pražské kapely Velvet Underground Revival, pro kterou byl Andy Warhol důležitou inspirací.

Přestože Warholova zdrženlivost byla pověstná, vyhledával setkání s Čechoslováky. Svou historku či alespoň drobný postřeh tak mohlo dát k dobru mnoho osobností: kunsthistorička Anna Fárová, filmaři Miloš Forman a Věra Chytilová, umělec Milan Knížák, fotograf Antonín Kratochvíl a nebo krasobruslařka Ája Vrzáňová.

Přímo o Československo se Andy Warhol patrně nikdy nezajímal, jen jeden z bratrů si zapamatoval stručný, ale přesný výrok: "Komunisti by pop-art nedovolili".

• Diskuse
• Celkem 2 příspěvků