Češi se musí naučit mít znovu rádi svou tradiční kuchyni, říká šéfkuchařka Sofia Smith

Připadám si víc jako Irka než jako Malajka. Takže česká zima mi moc nevadí, tedy když zrovna není minus dvacet. Je to dané půlkou dětství, co jsem žila v Belfastu. Ta druhá půlka, strávená v Kuala Lumpur, se projevuje hlavně v kuchyni, dávám přednost asijským receptům.

Do Česka mě přivedl řetězec šťastných náhod. A když už v Praze jednou jste, je těžké ji opustit. Nemluvě o tom, že poslední roky je moc příjemné vidět, jak se tu věci v gastronomii mění mílovými kroky k lepšímu.

Češi se musí naučit mít znovu rádi svoji tradiční kuchyni. Stojí za to se vracet ke zdejším starým receptům. Já mám třeba obrovskou slabost pro místní vánoční cukroví. Nebo pro bramboračku. Někdy si ji připravuji i doma.

V práci vařím hodně asijské recepty, které jsou výrazně kořeněné a aromatické. V soukromí proto dávám přednost úplné jednoduchosti.

Jídlo, které mě v Praze asi nejvíc proslavilo, je britský sticky toffee puding. Většinu lidí překvapí, že "puding" a ještě k tomu "britský" může být tak dobrý.

VÍCE O JÍDLE

 

 

 

 

Vše o jídle a jeho kvalitě

NALEZNETE ZDE

Mojí nejoblíbenější ingrediencí je španělský olivový olej. Ten se mi nikdy neomrzí. Naopak některé hodně aromatické věci mně stačilo ochutnat jen jednou - třeba fermentované sójové boby zvané nato.