Českou knihou roku se stal rumunský román

Cena Magnesia Litera, jedno z nejprestižnějších výročních ocenění literárního díla v České republice, nepřestává překvapovat. Loni se knihou roku - velmi nečekaně i pro autora - stala fotografická publikace Jana Reicha Bohemia; letos u porotců nejvíce zabodoval překlad románu rumunského spisovatele Petru Cimpoesua Simon Výtažník (nakladatelství dybbuk), za nějž Jiří Našinec získal také cenu za nejlepší překladovou knihu.

Cimpoesuův příběh o dění v jednom rumunském paneláku po konci Ceaušeskova režimu je teprve druhý román (a druhé překladové dílo), který v šestileté historii Litery bral cenu za knihu roku. Doposud nejčastěji vítězily umělecké monografie nebo publicistika.

Posttotalitní prázdnota

Těžko říct, proč právě román Simon Výtažník na porotce tolik zapůsobil. Ve srovnání s konkurencí snad pestrostí formy, v níž se odráží zručnost a imaginace spisovatele, který umí pracovat s krátkými historkami, "minipovídkami", výstižnými popisy nájemníků a jejich životních příběhů, ale dokáže načrtnout i obrysy podrobného filozofického eseje.

To vše - spojeno rychlými střihy a lehkostí humoru, bulgakovovskou groteskní nadsázkou a ironií do jedné knihy - výborně drží pohromadě. Cimpoesu je dobrý literární tkadlec, který pro pestrost a zdánlivé spojování nespojitelného už získal nálepku postmoderní.

Není ovšem vyloučeno, že na porotce udělalo největší dojem už téma knihy: proměna rumunské společnosti, která, stejně jako ta česká, prošla divokým nástupem "kapitalistických mravů" a vnitřně se spíše hledá. Chybění duchovních hodnot v tradičně religióznějším Rumunsku ale vypadá přece jen trochu jinak než v Česku (svatý muž Simion zavřený ve výtahu, to by u nás bylo čiré "ufo"), jakkoli vnější znaky podlehnutí materiálnímu světu a úpadek starosti o věci veřejné jsou pozoruhodně stejné (multilevel marketing, pyramidové hry, vyprázdněná rétorika politiků, neschopnost vyrovnat se s minulostí tajné policie atd.).

Doteky tělesného psaní

Také nejlepší český román loňského roku, odměněný Literou za prózu, se zaobírá vyrovnáváním se s minulosti. Radce Denemarkové v její knize Peníze od Hitlera (vydal Host) chybí Cimpoesuova formální pestrost i humor, ale není divu. Drsné vyprávění o osudech německé židovky Gity Lauschmannové, která přijde o rodinu i majetek a málem zemře, příliš prostoru pro humor nenabízí. Zvláště když se celý příběh přenese do současnosti, kdy ublížená a ponížená hrdinka žádá soudní i osobní satisfakci.

Román Radky Denemarkové je hodně tělesná kniha, proto možná tak vadí některým mužům, kteří by místo "citového vydírání" chtěli filozofickou úvahu. Tu si ale každý může dosadit mezi řádky, nejvíce v překvapivé impresi v závěru; co však nikdo rozumem nedotvoří, protože nejde o intelektuální hru, je "tělesný dotek", v nějž se autorka snažila Gitin příběh proměnit.

U čtenářů, jejichž hlasování zastřešuje knižní dům Kanzelsberger, se největšího ocenění dočkal Jaroslav Rudiš a jeho liberecká historie Grandhotel (Labyrint), zabalená v melancholickém hávu míchaném s rádoby punkovým nadhledem nad životem. Ostentativně intelektuálský román Davida Zábranského Slabost pro každou jinou pláž sebral Literu pro objev roku. Čekalo se to; zato v kategorii vydavatelský počin se Edice Dějiny filozofie nakladatelství Oikúmené překvapivě dostala před skvělou bernhardovskou řadu Prostoru, a to přesto, že o obsahu oceněné edice se ve filozofické veřejnosti šíří jisté pochybnosti. Zcela bez pochybností je naopak cena za přínos české literatuře, kterou si ze včerejšího večera v pražské Městské knihovně odnesl Vladimír Justl. Literární vědec a editor spisů Vladimíra Holana.

Kompletní přehled cen Magnesia Litera 2007 najdete na webu www.magnesia-litera.cz.


Čtenářům se nejvíce zamlouval Grandhotel Jaroslava Rudiše. Literu za prózu roku si odnesla Radka Denemarková za román Peníze od Hitlera.

Magnesia litera

Kniha roku
Petru Cimpoesu: Simion Výtažník (dybbuk).
Román předvádí problémy Rumunů vržených do kapitalismu na osudech obyvatel jednoho paneláku. Překladatel Jiří Našinec dostal i Literu za překlad.

Litera za prózu
Radka Denemarková: Peníze od Hitlera (Host)
Příběh Gity Lauschmannové, německé Židovky, která ve válce přišla o rodiče i o majetek. Restituční soudy nového tisíciletí rozhodnou jinak. Gita se vrací, jak se ona a lidé ve vsi vyrovnají se starými vinami?

Litera za poezii
Stanislav Dvorský: Oblast ticha (Knihovna Jana Drdy)
Sbírka jednoho z nejvýraznějších českých básníků současnosti