Objevitelská kniha připomíná komiksové hrdiny našich pradědů. Nejen Mirka Dušína

Listování opravdu starými komiksy přináší dvojitou radost. Potěší nejen dobrý a dobře nakreslený příběh, ale také vážnost, s jakou čtenář prožívá dobrodružství dosud nezkalené parodií.

Vždyť který současný hrdina by se vší upřímností mohl prohlásit tak jako policajt Filip Brant, stvořený ve třicátých letech podle románu Jamese Olivera Curwooda: "Brame, proč nepromluvíte a neřeknete mi, kdo je ta dívka a co pro ni mohu učinit?"

Veršíčky komiks umrtvují

Komiksové hrdiny našich pradědů, jejich tvůrce a také obtíže, které museli čeští průkopníci "bublinového" média překonávat, přibližuje výpravná kniha kunsthistoričky Heleny Diesing Český komiks 1. poloviny 20. století.

Publikace v měkké vazbě má moderní grafickou úpravu, ale na kráse jí ubírají občas špatné reprodukce. Určena je všem, kteří se chtějí poučit.

Na první pohled sice ukázky starých komiksů nad výkladovým textem výrazně převažují, avšak citovaných příběhů je tolik, že z každého může být uvedena jen jedna, u těch nejvýznamnějších maximálně čtyři stránky.

V hlavní roli tu totiž nejsou kreslení hrdinové, ale příběh českého komiksu.

Helena Diesing pečlivě zdrojuje a také vtipně komentuje, hodnotí a ukazuje paradoxy. Například už Josef Lada v desátých letech minulého století věděl, že základem komiksu je text uvnitř bubliny. Přesto kreslíři ještě o desetiletí později často vepisovali veršovaný text pod spodní okraj rámečku, i když to výsledné dílo zmrtvovalo a kresbu degradovalo na pouhou ilustraci.

Vydavatelé se tak "sichrovali" před nařčením z kýče a úpadkovosti, měli za to, že tím "film s kresbami", jak komiks titulovali, přiblíží literatuře.

K textu pod obrázkem se vrátil ještě na konci čtyřicátých let i Jaroslav Foglar, respektive na jeho přání kreslíř Jan Fischer. Foglar tím chtěl zachránit oblíbené Rychlé šípy před klatbou socialistických cenzorů. Samozřejmě marně.

Rychlé šípy - usmolený kýč

Kniha Heleny Diesing připomíná, že ačkoli komiks jako pokleslý a buržoazní žánr zakázali pouze nacisté a komunisté, své ostré kritiky měl vždycky.

"Vychovatelé bývají zdrceni, mládež je prý nadšena. Vychází čtrnáctidenník, který si hoví, ba libuje v usmoleném kýči. Omluvný argument, že se Rychlé šípy mládeži líbí, je pro každého pedagoga i psychologa (vyjma ovšem obchodníka) k smíchu - dětem se také líbí plivat po druhých, a přece jim to máma rázně zarazí," napsal časopis Štěpnice v roce 1946.

Za prvního českého autora komiksu považuje autorka Josefa Ladu. Jeho šprýmovné kousky Frantíka Vovíska a kozla Bobeše vycházely s velkým ohlasem v letech 1922 a 1923 v Českém slově. Humorné davové scény s postavami, které mluví v bublinách, však publikoval již mnohem dřív.

Český komiks 1. poloviny 20. století

V záplavě kreslířů, kteří přispívali do mnoha z prvorepublikových periodik, vyčníval Ondřej Sekora, původně zaměstnán ve sportovní rubrice Lidových novin. Jeho první příběhy měly proto sportovní tematiku. Tělocvičné zápletky prožívala jeho dvojice Hnát a Patrčka. Absolutně největší ohlas měl však Sekorův Ferda Mravenec.

Triumvirát, do kterého patří Lada, Sekora a Foglar, autorka knihy zahušťuje dalšími jmény již zapomenutých tvůrců. Například František Voborský ve třicátých letech vymyslel zřejmě první ženskou hrdinku českého komiksu Pepinu Rejholcovou, pohledné svérázné děvče komicky vymóděné s culíkem trčícím vzhůru.

Ferda, propagátor pětiletky

Jenomže za protektorátu se Voborský zdiskreditoval antisemitským seriálem o Židovi Mórickovi. Není proto divu, že po válce už nikdo neměl chuť na Pepinu vzpomínat, i když její příběhy byly neobyčejně populární, a dokonce získala i loutkovou a filmovou podobu.

V tom ovšem nebyla výjimkou. Své loutky měl i Ferda Mravenec, který to dotáhl až k loutkovému filmu Hermíny Týrlové a k baletní inscenaci Národního divadla. Ani Ferda ale nezůstal bez vady.

Na závěr knihy, která končí zákazem buržoazního komiksového žánru, jsou otištěny agitační příhody pilného mravence, který se zapojil do pětiletky, přestal mluvit v bublinách a začal primitivně veršovat: Pětiletka začne. Hola! Nový úkol na nás volá.