Čekání na Bordwella končí: filmová bible usnadňuje život studentům i fanouškům

Nakladatelství AMU zaplnilo podstatnou mezeru ve filmových publikacích. Vydalo v českém překladu jednu z nejdůležitějších knih filmových studií Umění filmu (Film Art: An Introduction) předních amerických historiků a teoretiků Davida Bordwella a Kristin Thompsonové.

Kniha je zatím nepřekonanou učebnicí, jejíž kvalita spočívá v tom, že se zabývá filmem celkově – jeho strukturou, stylem, formou, technikou, žánry, filmovou kritikou i výrobou.

A co je podstatnější, věnuje se i působení filmu na diváka – jak a proč vyvolává u publika konkrétní emoce a reakce.

Překladem Umění filmu se studium kinematografie a filmu v Česku o něco více přibližuje standardům panujícím v anglosaském světě. Což platí ostatně o každém překladu některého ze stěžejních textů anglofonních historiků a teoretiků, kteří v posledních desetiletích udávají tón a trendy studia kinematografie.

Neoformalismus i pro laiky

Umění filmu funguje jako jedna z nejdůležitějších filmových učebnic od konce sedmdesátých let, kdy vyšla poprvé. Autoři knihu psali v době, kdy se filmová studia teprve etablovala jako samostatná disciplína a film se posouval z okraje badatelského zájmu do centra.

Od té doby vyšla v několika reprintech, z nichž AMU vydala v překladu ten devátý. Bordwell s Thompsonovou se postupně stali zavedenými jmény ve filmovědném světě a částečně i mimo něj, což vypovídá o atraktivitě a kvalitě jejich práce.

Na Bordwella opakovaně pěje chválu například americký filmový kritik Roger Ebert jako na největšího filmového historika, kterého USA mají. Kapitálem Bordwella a Thompsonové přitom je, že jsou schopni psát jazykem a způsobem, které jsou dostatečně erudované, ale zároveň přístupné všem, kteří se zajímají o film.

Pro což mají nakladatelé magický termín "cross-over".

Čekání na Bordwella

I přes místy zbytečně strohou grafiku, která jako by šla proti obrazové bohatosti originálu i média samotného, mají z vydání knihy prospěch studenti, pedagogové (kteří často pracovali se svépomocnými překlady), ale i celý obor, jenž stále dohání zahraničí.

Přestože úroveň českých filmových studií v posledních letech dramaticky stoupla, nedostatek překladů aktuálních textů brzdí další rozvoj. AMU, která už vydala Dějiny filmu od stejných autorů, pokračuje ve snaze situaci zlepšit.

Letos má v plánu například Dějiny filmové hudby (společně s nakladatelstvím Casablanca) či úvod do studia televizní teorie a praxe The Television Handbook.

Umění filmu mělo vyjít už v devadesátých letech, ale díky alespoň za letošek.