Gothart nabíjí hudbu Balkánu "elektřinou"

Gothart nabíjí hudbu Balkánu "elektřinou"

Pražská kapela Gothart už několik let dokazuje, že i našinec umí zajímavě a relativně autenticky zahrát lidovou hudbu Balkánu. Na novém albu Rakioactive ještě přibylo samplů a elektronických beatů, zvuk se přiblížil "globální" představě o world music. Beze změny zůstala radost z objevování nakažlivých nápěvů a temperamentních rytmů jihovýchodu Evropy.

Už když se Gothart v polovině devadesátých let věnovali hudbě středověké, dokázali se od prvotního nadšení amatérů posunout k precizní interpretaci a vnášení vlastních aranžérských vylepšení. I čtyři "balkánská" alba těší vzrůstající osobitostí: Rakioactive překonává i minulý titul Rakija'n'roll (2003), považovaný kritikou za majstrštyk.

Citlivé vstupy elektroniky na Rakioactive nezplošťují těkavé jižní rytmy, jen jim nenápadně dodávají důraz. Navíc Gothart přimíchali do bulharských, makedonských, rumunských či řeckých lidovek pár ingrediencí jazzových. Například scat v písni Elaj sedni nebo jazzový náboj flétnových sól. Občas nenápadně, ale funkčně probleskne funky.

K mimořádně zdařilým skladbám patří například řecká námořnická I trata mas i kourelou se správnou dávkou nespoutané středomořské radosti i melancholie. Gothart si nevylámali zuby ani na cikánské Chaje shukarije, kterou čeští posluchači znají v podání balkánských dechovek. Gothart zde pochopitelně nejsou tak odvázaní jako "rodilí mluvčí", temperament však nahrazují vloženou energií.

Přestože mají Gothart věrnou skupinu příznivců, nikdy se jim nepodařilo prorazit do širšího povědomí jako například Trabandu, který se dotýká podobných inspiračních zdrojů. Možná je na vině právě sympatická snaha nepřizpůsobit se českým hudebním stereotypům a jazyková bariéra.

České nazpívání několika "hitových" momentů by mohlo situaci změnit, pokud o to ovšem kapela vůbec stojí. Takhle má zase otevřené dveře do zahraničí, čehož v minulosti dokázala využít.
/Od našeho spolupracovníka/

Gothart: Rakioactive. Black Point, 2006.