Yahoo! aneb Jak zbabrat vyhazov

Rady na téma »jak se rozejít« lze najít už v časopisech pro -náctileté. Předsedu správní rady internetové společnosti Yahoo Roye Bostocka ale patrně minuly. Při »rozchodu« s generální ředitelkou Yahoo Carol Bartzovou totiž porušil jedno z nejzákladnějších pravidel slušného rozcházení. Učinil tak totiž po telefonu. A to se nedělá ani v osobních, ani ve firemních vztazích.

Bartzová reagovala tím, že odeslala všem zaměstnancům společnosti zprávu ze svého iPadu. »S lítostí vám sděluji, že mě právě telefonicky vyhodil předseda správní rady Yahoo. Bylo mi potěšením s vámi pracovat a do budoucna vám přeji jen to nejlepší,« napsala jim v úterý 6. září.

Chyby mají své důsledky

Bostock najal Bartzovou před téměř dvěma lety. Jejím úkolem bylo nalézt strategii, díky níž by se podařilo posílit skomírající postavení firmy na trhu. Ale nevyšlo to.

Telefonický vyhazov ovšem nevyřešil ani problém s Bartzovou. Ta se totiž odmítá vzdát svého členství ve správní radě Yahoo.

Fakt, že se celý příběh odehrává za vydatného zájmu novinářů, neprospívá mediálnímu obrazu společnosti. Snad ještě horší jsou pak škody, které může taková situace způsobit uvnitř firmy. »Podobné spory nejenže poškozují reputaci, ale mohou vést i k odchodu klíčových pracovníků,« varuje řídící partner headhunterské agentury PP Partners Ján Dolejš.

Špatně zvládnutá výpověď může uvolnit lavinu dalších. A nejen to. »Výsledkem je zmatek a nedůvěra. Nedůvěřiví zaměstnanci jsou méně kreativní, méně produktivní a dělají více chyb,« doplňuje výkonná ředitelka personálně poradenské společnosti Eudai & Associates Olga Franců.

Zhrzení pracovníci se navíc, podobně jako Carol Bartzová odmítající opustit správní radu, rozhodnou bojovat. »Využívají přitom nejen odborové organizace a úřady inspekce práce, ale i advokáty a soudy. Pocit nespravedlnosti jim nedá, aby firmě alespoň trochu nezavařili,« podotýká konzultantka společnosti DMC management consulting Jana Skalická.

Nebezpečí soudního sporu není radno podceňovat. »Počet lidí, kteří se rozhodnou soudit o neplatnost výpovědi, v posledních letech narostl. Moje zkušenost je taková, že soudy většinou rozhodují ve prospěch vyhozených,« konstatuje Olga Franců.

Pokud firma takový spor prohraje, žalobce je právně vzato stále jejím zaměstnancem. To znamená, že mu firma musí poskytnout náhradu mzdy za celou dobu trvání sporu, což v řadě případů znamená i několik let.

Neférovost se nevyplácí

Případ nepěkného rozloučení Yahoo s generální ředitelkou není ojedinělý. Když v pondělí 22. listopadu 2010 dorazil do práce Petr Dvořák, tehdejší viceprezident společnosti CME vlastnící mimo jiné TV Nova, našel kancelář zamčenou. Tak se dozvěděl, že už s ním firma nepočítá. Zprávu o tomto »blesku z čistého nebe« přinesly Lidové noviny, které ji získaly od nejmenovaného zaměstnance CME.

Petr Dvořák se na rozdíl od Carol Bartzové rozhodl neprat špinavé prádlo veřejně. V tiskové zprávě o jeho odchodu se lze dočíst, že rezignoval sám, jelikož cítil, že »je čas změnit směr«. Generální ředitel CME Adrian Sarbu mu pak v téže zprávě poděkoval za práci, kterou pro firmu odvedl.

Poděkování a konstatování, že jde o výsledek »vzájemné dohody«, jsou dnes standardní náležitosti většiny zpráv o personálních změnách. Události, které těmto informacím předcházejí, však význam slova »dohoda« často naplňují jen stěží. To potvrzují i slova zaměstnance známé finanční skupiny, který si přál zůstat v anonymitě.

»V době ekonomické krize se ve firmě stávalo, že se některý z kolegů vrátil z oběda a zjistil, že má zablokovaný přístup do systému. Vzápětí byl požádán, aby si vyklidil své věci,« vzpomíná.

A co na to zákoník práce? »Když bylo například zapotřebí zbavit se manažera, jeho lidé byli přiděleni k různým týmům. Výpověď pak byla odůvodněna organizačními změnami,« vzpomíná muž, kterému se smršť vyhazovů vyhnula.

Podobného odchodu se však podle něho dočkali jen ti šťastnější. Další oblíbený způsob, kterým se firma v krizi zbavovala svých lidí, byl rafinovanější. Výpovědi jim nedala, ale postarala se o to, aby je dali sami. Chce-li firma ušetřit na odstupném, zaměstnanci práci znechutí.

»Manažer dostává nesplnitelné úkoly. Termíny, které má, jsou příliš krátké, požadované výsledky prakticky nedosažitelné,« popisuje Ján Dolejš. Zaměstnance práce s největší pravděpodobností přestane bavit a odejde sám. »Většinou to trvá tři měsíce až půl roku,« říká Dolejš.

Tato praktika s krizí nezmizela. Cenou za ušetřené odstupné ovšem bývá pokažená atmosféra ve firmě. Neférové zacházení s kolegy se podepíše na pracovní morálce - a tudíž i na ekonomických výsledcích firmy.

Emoce se musejí zvládnout

»Rozchod« se zaměstnancem by firma neměla podcenit. »Pohovor na téma ukončení pracovního poměru by měl vést bezprostřední nadřízený, a to osobně,« upozorňuje na jednu ze zásad slušné výpovědi Olga Franců.

Práce s emocemi je jednou z nejdůležitějších součástí pohovoru. »Čím více se jich při něm objeví, tím lépe,« konstatuje konzultantka Jana Skalická. »Vlna nežádoucích pocitů přichází v souvislosti s oznámením výpovědi takřka zákonitě. Vyjde-li na povrch při pohovoru, je možné s ní pracovat,« vysvětluje. Pokud propouštěný nedostane prostor pro své emoce v okamžiku předání výpovědi, zvyšuje se riziko, že jejich následný výbuch poškodí atmosféru ve firmě.

Petra Sýkorová

»S lítostí vám sděluji, že mě právě telefonicky vyhodil předseda správní rady Yahoo. Bylo mi potěšením s vámi pracovat a do budoucna vám přeji jen to nejlepší,« napsala Carol Bartzová všem svým zaměstnancům poté, co dostala výpověď. Foto: Bloomberg