Antverpy - Obří přístav, diamanty, móda | life.ihned.cz

reklama

Pohled z vyhlídkové věže na katedrálu Panny Marie.

Snímek: TAŤÁNA LADÝŘOVÁ

Architektonické skvosty

V historickém centru vás zaujme vznešená architektura a množství muzeí a galerií. Mamutí přístav vás uchvátí čilým ruchem a shonem, který neutichá ani v noci. Každá část Antverp má své vlastní, neopakovatelné kouzlo. A právě to z města dělá jedno z nejdůležitějších turistických center Belgie.

Ze všeho nejdřív zamiřte do starobylého srdce města. Není příliš rozlehlé, takže nejdůležitější památky zvládnete za jedno odpoledne obejít pěšky. Chloubou Antverp je náměstí Grote Markt s radnicí ze 16. století a stejně starými cechovními domy. Stavby se špičatými, krásně zdobenými štíty představují ukázku typické vlámské architektury. Náměstí vévodí kašna s bronzovou sochou hrdiny Silvia Braba. Ten je uctívaným symbolem města. Váže se k pověsti, podle které kdysi řece Šeldě vládl obr Druon Antigon, jenž nutil lodníky odevzdávat vysoké clo. Kdo odmítl zaplatit, tomu obr utrhl ruce. Přemohl ho až voják Brabus a na oplátku mu uťal ruku mečem. Místní lidé dodnes věří, že jméno jejich města je odvozené od holandského "handwerpen", což znamená "trhání rukou". Pověst připomínají miniaturní ruce z čokolády nebo marcipánu, vystavené ve výlohách všech antverpských cukráren.

Kousek od Grote Markt se k nebi vypíná nejkrásnější stavba Antverp - katedrála Panny Marie, postavená v brabantské gotice. Je plošně největším chrámem na území celé Belgie i Nizozemska a její věž budí úžas u návštěvníků z celého světa. Sedmilodní katedrála stojí na malém náměstí těsně obklopená domy. V jejím okolí bývá vždy rušno, chodník okupují pouliční zpěváci a stánkaři nabízejí pestrý výběr (většinou bezcenných) suvenýrů. Nádherný chrám původně měl mít pět věží, ale dokončena byla jenom severní, ve které je umístěna zvonkohra. Interiér rozhodně stojí za prohlídku: Je v něm 125 nádherných gotických sloupů a čtyři cenné Rubensovy obrazy. Okolí katedrály patří k nejmalebnějším koutům starých Antverp. Úzké uličky dlážděné kočičími hlavami lákají k procházkám a restaurace v přízemí historických budov zase svádějí k posezení nad kávou nebo belgickým pivem.

K turistickým lákadlům patří také hrad Steen (Kámen), vévodící pět kilometrů dlouhému nábřeží Šeldy. Pevnost z 9. století byla kdysi jádrem města. Od roku 1958 je v ní Muzeum lodní plavby, kde si můžete prohlédnout modely lodí, navigační přístroje, mapy a další historické předměty. Jestli vás zajímá minulost místního přístavu, poznáte ji zde do detailů. Vstupné je 4 eura, otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 17 hodin.

Království lodí

Antverpy vděčí za svou existenci a prosperitu hlavně obrovskému přístavu. Proto by každý návštěvník města měl alespoň na chvíli zavítat do království mamutích nákladních lodí, otáčejících se jeřábů, zvedacích mostů a nekonečných doků. Pokud se k řece Šeldě vydáte pěšky z historického centra, narazíte nejprve na přístaviště dopravních lodí. Kotví tu výletní parníky a jednou za čas přirazí ke břehu zaoceánské plavidlo. Sem chodí místní obyvatelé odpočívat; posedávají na náplavce nebo na lavičkách, sledují nastupující a vystupující pasažéry, venčí psy, dělají si na trávníku pod stromy piknik.

Pokud se vydáte podle řeky na sever, dostanete se do srdce průmyslového přístavu. Přístavní hráz se táhne v délce 127 km a ročně se tu naloží 100 miliónů tun zboží – hlavně ovoce, zeleniny, papíru a dřeva. Jestli oblast chcete prozkoumat důkladně a zblízka, můžete si zaplatit okružní jízdu lodí u společnosti Flandria (tříhodinová plavba přijde na 11,50 eura). Projížďka je nejhezčí za soumraku, kdy hladina Šeldy ztmavne a odráží se na ní tisíce světel z domů a lodí. Přístavní oblast samozřejmě můžete projet i autem, přičemž se vyplatí vyzvednout si v turistické informační kanceláři mapku – jinak totiž hrozí, že se v bludišti doků ztratíte.

Náměstí Grote Markt s kašnou Silvia Braba.

Snímek: TAŤÁNA LADÝŘOVÁ

Směsice kultur

Největší město Belgie je už od 15. století nejvýznamnějším evropským střediskem obchodu s diamanty. V proměnlivé, rušné čtvrti v okolí Hlavního nádraží sídlí ve více než deseti domovních blocích významné firmy, specializující se na broušení diamantů. Zaměstnávají přes 16 tisíc odborníků, kteří za svou práci pobírají astronomické odměny. V Antverpách také fungují 4 světové diamantové burzy a ulice v okolí Pelikaanstraat jsou posety obchody se šperky. Sídlí tu rovněž High Diamond Centre, kde znalci určují kvalitu a stanovují budoucí klenotnickou cenu jednotlivých kamenů. Určitě navštivte Diamondland v ulici Appelmansstraat. Vstupné je zdarma a během dvacetiminutové prohlídky se dozvíte všechno o historii, zpracování a oceňování diamantů.

Přístav, stejně jako obchod s drahými kameny, přitáhl do Antverp přistěhovalce ze všech koutů světa. Za prací sem přišli lidé například z Arménie, Maroka, Turecka nebo Číny. Antverpy jsou rovněž domovem velké židovské a indické komunity. Pestrou kosmopolitní atmosféru nejlépe nasajete v ulicích mezi městským parkem a zoologickou zahradou. Objevíte tu libanonské restaurace, židovské synagogy, turecká klenotnictví. Zajímavý je také exotický trh, který se koná každou sobotu na náměstí Theaterplein. Trhovci z nejrůznějších zemí tu prodávají všechno možné od zvláštního koření přes nevšední šperky až po cizokrajné starožitnosti a suvenýry.

Středisko módy

Pokud se zajímáte o odívání, máte o důvod víc, proč navštívit právě Antverpy. V posledních dvaceti letech se totiž město zařadilo mezi módní metropole jako jsou Milán, Londýn nebo Paříž. Pozornost médií přitáhli mladí talentovaní tvůrci z místní akademie, kteří se proslavili po celém světě. K nejznámějším patří tzv. antverpská šestka: Dirk Bikkembergs, Ann Demeulemeester, Walter van Beirendonck, Dries van Noten, Dirk van Saene a Marina Yee. Po jejich velkolepém nástupu na módní scénu v roce 1988 se v Antverpách začaly pořádat pravidelné módní přehlídky, otevřel se Flanderský módní institut (organizace, která podporuje mladé návrháře) a provoz zahájilo Modemuseum, specializované na historii módy, odívání a textilu. Každoročně tu probíhá řada zajímavých výstav, workshopů, kongresů a kursů pro každého, kdo se zajímá o belgickou a mezinárodní módní scénu. Ve městě navíc otevřely své pobočky přední světové módní domy. Za návštěvu stojí hlavně butiky Antverpské šestky, především obchod nejkontroverznějšího z návrhářů Driese van Notena v ulici Nationalestraat.

Hrad Kasteel van Geraard de Duivelsteen.

Snímek: TAŤÁNA LADÝŘOVÁ

Vzestup a pád

Opevněná osada Antverpy získala městská práva v roce 1291 a rychle se rozrůstala. Obyvatelé se živili hlavně obchodováním s rybami, solí a lnem. Doba největšího rozkvětu nastala v 15. století, kdy Portugalci založili v Antverpách své hlavní obchodní zastupitelství a začali odsud rozvážet zboží do celé Evropy. V 16. století už Antverpy byly ekonomickým centrem a spolu s Londýnem, Paříží a Benátkami patřily k nejzajímavějším městům západního světa. V roce 1532 tu byla založena Antverpská burza – první svého druhu na celém světě. Ekonomický rozvoj kráčel ruku v ruce s rozkvětem umění. V letech 1608 až 1640 žil v Antverpách malíř Peter Paul Rubens, v letech 1644 až 1652 tu sídlil český malíř a rytec Václav Hollar, narodili se tu velikáni jako van Dyck nebo Jacob Jordaens. V Antverpách také působil významný tiskař Christophe Plantin.

Prosperita Antverp budila závist u španělského krále Filipa II., který se je opakovaně pokoušel dostat pod svou nadvládu. V průběhu bojů bylo město vypleněno, a když nakonec roku 1585 kapitulovalo, byl jeho další osud zpečetěn. Území Belgie se dostalo pod nadvládu španělských Habsburků. Ústí řeky Šeldy připadlo Holanďanům, kteří ji uzavřeli a antverpský přístav tak ztratil význam. Dvě třetiny obyvatel emigrovaly (odcházeli hlavně ti bohatší) a město až do 18. století chátralo a upadalo v zapomění. Řeku Šeldu opět otevřel až Napoleon I., který dal zbudovat nábřeží a znovu zapojil Antverpy do obchodního života. Období dalšího rozvoje nastalo po roce 1830, kdy byly Antverpy připojeny k Belgickému království. Tehdy byla řada památek rekonstruována a vznikla spousta zajímavých staveb. Během druhé světové války bylo město hodně poškozeno, většina nejvzácnějších architektonických skvostů však jako zázrakem zůstala zachována.

TAŤÁNA LADÝŘOVÁ

Autoři: