Česko je zemí s největší koncentrací čajoven na světě. Kam na dobrý čaj zajít?

Praha, Pardubice, Frýdek-Místek nebo České Budějovice. Ale také Košice, polský Krakov nebo Madison v USA. To jsou jen některá z míst, kde můžete navštívit Dobrou čajovnu a dostat v konvičce kvalitní čaj. Franšízový koncept stylových čajoven dnes čítá už sedmadvacet poboček.

Čajovna-matka na Václavském náměstí v Praze byla otevřena v červnu roku 1993 na místě prapůvodních stájí a později garáží. K posezení i poležení tu slouží dva sály s pódii, polštáři, židličkami a křesly, kam se vejde asi padesát lidí. Vedle toho zde najdete malý salonek a prodejnu čajů, takže pokud vám některý zachutná, můžete si ho navážený rovnou odnést v papírovém pytlíčku domů. I s radou, jak jej správně připravit. V létě si čaj vychutnáte na zahrádce pod vzrostlými bambusy.

Obsluhu čajovny (zde jí říkají čajoví tovaryši), jejíž interiér nezastírá inspiraci Čínou a Indií, přivoláte malým zvonkem, který je u každého stolku. Prostor prostupuje pečlivě vybraná hudba i jemný odér vonných tyčinek. Slyšet tu lze třeba i jazz. „Obojí pečlivě vybíráme,“ říká Aleš Juřina, spoluzakladatel Spolku milců čaje, který franšízovým způsobem provozuje Dobré čajovny.

V nabídce najdete vše, co od kvalitní čajovny očekáváte. Zelené čaje z Číny (třeba znamenitý Eshan Mao Feng neboli „Vzpomínku na Čajového krále“), Japonska (vyzkoušejte exkluzivní Matcha Kyoto, používanou při japonských čajových obřadech) nebo Koreje. Bílé, žluté a modrozelené čaje z Číny (včetně „Velkého šarlatového roucha“, věhlasného oolongu z pohoří Wuishan) a Tchaj-wanu (žádejte „Zamrzlý vrcholek“ – nepatrně fermentovaný čaj Formosa Tung Ting, který Spolek milců čaje přiváží od bájemi opředené hory Tung Ting). Nechybějí ani červené čaje a puery z Číny, aromatizované a samozřejmě ani černé čaje (z indického Darjeelingu, Srí Lanky či Nepálu).

„Dbáme na to, aby lidé pili čerstvý čaj. Na jaře Darjeeling First Flush, tedy první sklizeň, a čínské zelené čaje, v létě japonské zelené, v pozdějším létě částečně fermentované čaje, tzv. oolongy. Na podzim přichází Darjeeling Second Flush, druhá sklizeň, a silné černé fermentované čaje a v zimě se pije hodně čaj ochucený kořením, klidně s mlékem nebo medem,“ vypočítává majitel pražské Dobré čajovny.

Jak Češi čaji na chuť přišli

Česko je zemí s největší koncentrací čajoven na světě, tvrdí rád Aleš Juřina. Přitom jsme dlouho byli zemí zcela bez čajových tradic, dokonce ani za první republiky se tu čaj nepil v kamenných čajovnách. Dnes je v zemi podle Juřiny nějakých tři sta čajoven, zatímco třeba na Slovensku asi jen do dvaceti. Výsadní postavení Česka dokumentuje na příkladu Budapešti. „Je zhruba dvakrát větší než Praha, která má přibližně padesát čajoven. Maďarská metropole ne víc než pět.“ Jednou z nich je právě pobočka Dobré čajovny.

Ani v čajových zemích nenajdete podle Aleše Juřiny takovou hustotu čajoven. Například v Japonsku je podle jeho slov dnes čaj v převážné míře nápojem starých či nemocných lidí. Mladí lidé ho moc nepijí, a když ano, kupují si ho v plechovce z automatu. „Náš japonský dodavatel je pak nadšený, když si u nás v čajovně sedne do koutku a sleduje, jak tu čaj pije střední generace i mladí lidé.“

Češi zkrátka čaji přišli na chuť a nerozpakují se za ním za ním přijít do čajoven. Aleš Juřina za tím vidí dva hlavní důvody. Češi se tradičně rádi sdružují, chodí si povídat do hospod. Ne každému ale vyhovuje jejich mnohdy zakouřené a někdy vulgární až agresivní prostředí, především ne ženám. Právě ty prý tvoří dvě třetiny zákazníků Dobrých čajoven. Druhým důvodem obliby čajoven je podle milce čaje ateismus Čechů: „Do kostela moc nechodíme, ale v čajovnách lidé zakusí jistý dotek duchovna.“

Do podniku ve dvoře Václavského náměstí se schází pestrá společnost. Čaj tu vedle sebe popíjejí jak duchovně založení příznivci východních učení, tak pragmatičtí manažeři nadnárodních společností. „Čajovna musí být otevřena všem,“ tvrdí Juřina. I mezi jeho zaměstnanci tak najdete jak nevěřící, tak křesťany, ortodoxní židy nebo praktikující buddhisty.

Cílem Dobrých čajoven je podle Aleše Juřiny naučit lidi rozumět čaji. „Nejprve přicházejí zákazníci do čajovny kvůli setkání a při něm poprvé ochutnají nějaký dobrý čaj. Podruhé už si toho čaje všimnou a potřetí přijdou právě kvůli němu. Při čtvrté návštěvě si čaj ještě koupí domů,“ vysvětluje Juřina. Právě na tom stojí ekonomika sítě. „Žádná z našich čajoven nemusí být nějak vydržována nebo sponzorována, všechny se uživí,“ říká čajovník. Podle něj se sice žádný z jeho kolegů nestal díky čaji milionářem, ale všechny podniky uživí sebe i své provozovatele.

Hlavním pilířem Dobré čajovny je samozřejmě čaj a umění ho podávat. „Po sametové revoluci jsme vystřízlivěli z představy, že budeme kvalitní čaj brát z bájného Hamburku a Londýna, což byly kdysi naše čajové modly. Záhy jsme totiž zjistili, že to s kvalitou a především čerstvostí nemá příliš společného,“ vzpomíná Aleš Juřina na začátky podnikání.

Se svým společníkem Jiřím Šimsou se tedy museli vydat ke kořenům čaje. Od té doby jezdí do čajových zemí pravidelně každý rok v období jarních sklizní, tedy v březnu až květnu. Těchto cest se obvykle účastní jak čajoví živnostníci (provozovatelé Dobrých čajoven), tak i čajoví tovaryši. Také to je podstatným prvkem know-how úspěšné sítě. Předání osobních zkušeností z čajových zahrad zákazníkovi spolu s čajem je podle Aleše Juřiny nesrovnatelně přínosnější než opakování polopravd či zmatených informací, kterými se dostupná čajová literatura jen hemží.

Na základě osobních vazeb a vášně pro čaj jsou potom i velké čínské společnosti ochotny se spolkem komunikovat, ač je pro ně co do nakupovaného množství víceméně nicotný. „Oceňují to, že jsme se vydali do džungle podívat se čaji tváří v tvář,“ říká Juřina nad šálkem průzračného žlutozeleného nálevu.

Dobrá čajovna
Václavské náměstí 14, Praha
Otevřeno: Po – Pá: 10 – 21.30, So – Ne 14 – 21.30 h
www.cajovna.com, www.tea.cz

Celý článek včetně tipů na další zajímavé čajovny v Česku si přečtete v IN magazínu Hospodářských novin, který vychází ve středu 8. prosince.

• Diskuse
• Celkem 56 příspěvků