Ryb tu žije víc než lidí, ale turisté jsou tady víc než uctivě vítáni. Moc jich sem, na sever Běloruska, zatím cestu nenajde. "Takaja krasata!" nestydí se za city k rodné hroudě Ivan z městečka Braslav. S osmiletým Vaňuchou, jak volá na svého synka, se vydali sledovat západ slunce na nedalekou rozhlednu. Stojí na vrcholku jednoho z pahrbků, jichž tu je nepočítaně a jejichž výška stěží dosahuje 30 metrů.

Rozhled ale nabízí úchvatný: v zapadajícím slunci se lesknou oči tří desítek jezer, která pokrývají zem jako modrá krajka (celkem jich tu je na dvě stovky, pokud budeme počítat i ta nejmenší). K tomu svěží severní vítr cloumající rákosím, hejna ptáků, rybáři a sem tam ještě z komínů stoupá dým. Širé nebe propichují špičky kostelů a po silnicích rovných jako pravítko klapou kopyta koní, zapřažených do žebřiňáků.