Až to tu zničí, odstěhuji se do Česka. Proč máme rádi Poláky a oni nás

Na polské vojáky ve své vesnici si dobře pamatuje Oldřich Štefek z Bílé Vody pod Rychlebskými
horami. Bílá Voda leží na špici Javornického výběžku a na sever, na východ i na západ dojdete z vesnice do Polska.

„V šedesátém osmém to tady okupovali Poláci, sovětští oficíři přišli až několik dnů po nich,“ vypráví Oldřich Štefek a vzpomíná, jak polští vojáci odzbrojovali české policisty, tehdejší příslušníky takzvané Veřejné bezpečnosti.

„Sebrali jim pistole, takže naši pak chodili jen s prázdným pouzdrem. Lidé byli na Poláky hodně naštvaní. Ale co ti měli dělat? Moskva dala rozkaz, no tak šli.“

Příhody se zbraněmi zažíval Oldřich Štefek na hranici od dětství, byť to tehdy byly jen dřevěné meče. V celém Javornickém výběžku dlouho nebylo možné zachytit jiný televizní signál než polský, a tak se tam všichni dívali pouze na polskou televizi.

„Poláci vysílali dobrodružný seriál Zoro mstitel a ten znala všechna děcka po obou stranách hranice,“ říká Oldřich Štefek. „Scházeli jsme se pak s partou polských kluků v lese na čáře a pořádali bitvy, které jsme viděli v televizi. A někdy nás tam načapali pohraničníci, takže jsme utíkali domů, každý do svého státu,“ směje se černovlasý muž.

Ve výběžku

Výrazným vrcholem Rychlebských hor, pod nimiž se partičky českých a polských kluků střetávaly v dětských bitvách, je 899 metrů vysoká Borůvková hora. Hranice tady vede přímo přes vrchol a v 80. letech si tu dávala schůzky jiná česko-polská společnost.

Přestože pomezí bylo přísně střežené, scházeli se v lesích kolem Borůvkové hory lidé z české a polské protikomunistické opozice. Nejslavnější je asi setkání Václava Havla s předákem Solidarity Adamem Michnikem.

„Čísla hraničních kamenů nám tehdy posloužila k šifrování zpráv. Těmi jsme ty schůzky domlouvali,“ vysvětluje Wratislaw Martinowsky z nedalekého města Ladek Zdrój, který s přípravou setkání pomáhal.

Vypráví o tom u piva pod rozhlednou, která na Borůvkové hoře vyrostla v roce 2006. Válcovitá věž opláštěná dřevem je vysoká 24 metrů a za příznivého počasí nabízí výhledy na hřebeny Jeseníků, Králického Sněžníku a do polských nížin. A pokud je dobrá viditelnost, lze odtud dohlédnout až na Sněžku v Krkonoších.

V polské vesnici Lutynia pod Rychlebskými horami žije Halina Probierzová. Je majitelkou obchodní firmy se sídlem v Německu a část svých peněz investuje do nákupu starých venkovských chalup, které opravuje. Pohnutou historii spojenou s odsunem sudetských Němců po druhé světové válce má pod kůží skoro celé česko-polské pohraničí a tím jsou dějiny dnešní společné hranice komplikovanější.

Snem Haliny je obnovit bývalou německou vesnici Wzrosówka, z níž dnes už zůstala jen kaple. Vrchol Borůvkové hory je nedaleko a ve své dolní částí ústí dolina do lázeňského města Ladek Zdrój.

„Krouží tady kolem Wzrosówky nejrůznější spekulanti. Pokud někdo Wzrosówku znovu zničí, odstěhuji se do Česka. U vás je větší klid,“ říká odhodlaně Halina Probierzová.

„Nevím, čím to je, ale když jdu na procházku lesem a přejdu hranici, okamžitě poznám, že už jsem v Česku. Ani nemusím vidět hraniční kameny, prostě to nějak cítím. Je to tam ve vzduchu.“

O PROJEKTU

Hranice bez hranic

ČT Ostrava a TVP Wroclaw společně natočily cyklus cestopisných dokumentů z česko-polského pohraničí. V nich představí šestnáct oblastí propojených společně vnímanou současností, historií nebo legendou či příběhem. V dokumentu upozorňují na místa, která jsou zajímavá i pro turisty.

Autorem projektu je Josef Albrecht, režírovali Marcel Petrov a Kinga Wołoszyn-Świerk, scénář Tomáš Netočný a Paula Jakubowska. Cyklus Hranice bez hranic se vysílá od 8. září každou sobotu v 9.45 na ČT 2.

Šestnáct zastavení na společné česko-polské mapě

1. Hrčava (trojmezí na východě)
2. Těšíny (Český Těšín + Cieszyn)
3. Horní Slezsko (Bohumín + hraniční řeka Odra)
4. Hlučínsko (Hlučín a Ratiborz)
5. Osoblažsko (Osoblaha + Prudnik)
6. Zlaté Hory (Zlaté Hory + Glucholazy)
7. Rychlebské hory (Javorník, Bílá Voda + Ladek Zdrój)
8. Králický Sněžník (Staré Město pod Sněžníkem + Strónie Ślaskie)
9. Orlické hory (Orlické Záhoří + okolí po obou stranách hranice)
10. Náchod (Náchod + Kudowa Zdrój)
11. Broumovsko (Broumov + okolí po obou stran. hran.)
12. Krkokonoše východ (Sněžka + okolí po obou stran. hran.)
13. Krkonoše západ (Harrachov + Szklarska Poreba)
14. Jizerské hory (Jizerka + okolí po obou str. hran.)
15. Frýdlantský výběžek (Jindřichovice p. Smrkem + okolí po obou stran. hran.)
16. Hrádek nad Nisou (trojmezí na západě)

• Diskuse
• Celkem 37 příspěvků