Když se zeptáte cizince, co je typicky holandské, řekne vám větrné mlýny a tulipány. A taky dřeváky. Zeptáte-li se na totéž Nizozemce, s určitostí vám vyjmenuje věci zcela jiné: poldery, Philips, upršené počasí. Ale dřeváky, kde by se vzaly!

Ještě tak někde pro okrasu pověšené na plůtku, jak se to tu dělá. Anebo v obchodě se suvenýry. Ani vesničané je nenosí jako kdysi, přestože dřeváky jsou nezničitelné a do každého počasí. Zdejším sedlákům už ale dávno nekouká sláma z bot, pardon, z dřeváků.