Letošní první máj si mladá dvojice Kateřina Kadlusová a František Nykl vybrala pro začátek životního dobrodružství. Ovšem jiného, než byste čekali. Se zavazadly s nejnutnějšími věcmi se vydali na cestu kolem světa. Na jedné motorce.

Na Masarykově náměstí v Nové Pace, odkud dvojice vyrážela, se ten den sešlo hodně lidí. "Přišli nás podpořit kamarádi i další motorkáři. To nás hodně potěšilo i překvapilo, protože nepatříme mezi motorkářské celebrity," směje se šestadvacetiletá Kateřina.LH PA061104 2

Chtěli zkrátka vidět svět, s touhou cestovat a objevovat se prý oba narodili. Ujeli už 44 tisíc kilometrů napříč desítkami států a nyní se zastavili v texaském městečku Dilley, kde čekají na nové pneumatiky pro svou motorku BMW, které přezdívají Brambora.

"Dlouho jsme o takové výpravě přemýšleli, jen jsme čekali na životní zlom. Oba za sebou máme školu a pracovní zkušenosti. Byli jsme spolu i na brigádě v zahraničí, a když jsme se vrátili, všichni se na nás dívali, jako kdybychom se už měli usadit, koupit dům a mít rodinu. V tu dobu jsme si řekli, že odjedeme teď, nebo nikdy," vypráví o rok starší František Nykl, původně strojní inženýr.

WAYAWAY: NA BRAMBOŘE KOLEM SVĚTA

Kateřina Kadlusová a František Nykl se 1. května 2016 vydali na cestu kolem světa.

Jako dopravní prostředek zvolili motocykl, kterému dali přezdívku Brambora.

Na cestě jsou už 213 dní a ujeli celkem 44 250 kilometrů.

Nyní se nacházejí v Texasu, namířeno mají do jihoamerické Patagonie.

Zážitky prezentují na svém cestovatelském blogu WayAway a stejnojmenných facebookových stránkách.

K motorkám tíhne už odmala na rozdíl od své přítelkyně, která nejraději chodí všude pěšky. "Líbila se mi myšlenka jen tak s batohem chodit po světě. Fanda ale říkal: Jsem línej, co kdybychom radši jeli na motorce?" směje se Kateřina, která upřednostňuje jízdu v pozici pasažéra, aby se mohla kochat výhledem.

I když má cestování na motorce celou řadu nevýhod, ani jeden by neměnil. "Je pravda, že celý den sedíte v jedné pozici, prší na vás, fouká vítr a občas spadnete nebo se stroj porouchá. Ale zase cestu prožíváte všemi smysly, lidé na vás koukají jako na dobrodruhy a jsou k vám více otevření," pochvaluje si Nykl.

Motorka se podle Františka Nykla opravuje mnohem snadněji než auto, porouchá se ale každou chvíli. Jak cestovatel přiznává, může za to nejspíš i její náklad: v zavazadlech má dvojice oblečení pro každou roční dobu, stan, spacáky, nářadí, náhradní díly i techniku. Dron, kterým si cestu natáčí a fotí, například zabere téměř celý zadní kufr.

"Většinu času spíme ve stanu. Vyzkoušeli jsme i couchsurfing, což je opravdu skvělá věc. Dostanete se tak přímo do rodin, které v dané zemi žijí, přijmou vás do svého soukromí a chováte se u nich jako doma. Na druhou stranu, po celém dni jízdy občas na lidi nemáte sílu a nechcete vyprávět dokola ten samý příběh," vysvětluje Kateřina, která vystudovala cestovní ruch a poté pracovala v zahraničí, v turismu.

"Během cesty potkáváme hodně dalších motorkářů. Když si padneme do noty, strávíme spolu nějaký čas a urazíme kus cesty. Takové zážitky, jako je třeba noční strach z medvědů, dokážou utužit přátelství."

Jak dlouho zůstanou na jednom místě, dopředu příliš neplánují, musí se ale ohlížet na platnost víz. A občas je také odněkud vyžene počasí. "Na Aljašce jsme strávili dohromady tři týdny, začalo mrznout a sněžit a kempování už potom nebylo tolik komfortní," podotýká řidič. Namířeno mají do chilské Patagonie, nejjižnějšího cípu Ameriky. Počasí se tu ale velmi rychle mění a většinou bývá vlhké a chladné.