Po šesti letech jsou opět všechny okolní kopce bílé, zase je tu zima, jak má být. Do vesnice Chotouň se z pražského Jižního Města dostanete autem za 35 minut a můžete si tu připadat skoro jako v Krkonoších. Po svahu zdejšího nejvyššího vrchu (400 metrů nad mořem) se prohánějí lyžaři, parkoviště u vleku se plní. Na "nejbližší opravdové sjezdovce u Prahy" (obvyklé hodnocení z internetových fór) leží úctyhodných 135 centimetrů sněhu a málokomu vadí, že jen pět čísel je přírodních.

První únorovou středu je kolem druhé odpolední 290 metrů dlouhá sjezdovka jen málo zaplněná. Na jeden ze dvou zdejších talířových vleků čeká Lenka Strnadová z Prahy nanejvýš dvě minuty. "Vzala jsem si dnes dovolenou, abych tu mohla strávit celý den. Je to pro mě kousek, jezdím městským autobusem. O víkendu tu bývá ale mnohem víc lidí," říká 59letá programátorka z Prahy. Za pár týdnů pojede lyžovat do Alp. "Snažím se tu udržovat v kondici. Je tu dobře upravený svah a každý rok tady něco vylepšují," prohodí ještě, než se opatrnými oblouky vydá směrem dolů.