Codex gigas neboli takzvanou Ďáblovu bibli, největší rukopisnou knihu na světě, byste svého času, respektive v letech 1477−1593, mohli objevit a možná i prolistovat v knihovně kláštera v Broumově. Po roce 1420 sem z vypáleného Břevnova přenesl totiž opat Mikuláš část benediktinské bibliotéky a mezi jejími nejvzácnějšími svazky byl i pověstný Codex. Vznikl ve 13. století a měl shrnout veškeré současné vědění do jediného díla.

Další "čtenářské destinace"

Knihovna Strahovského kláštera – s téměř 300 tisíci svazky je největší u nás, založena byla v roce 1143 a její nejstarší dílo, Strahovský evangeliář, pochází z roku 860.
Metternichovská knihovna na zámku Kynžvart
Památník písemnictví na Moravě – v prostorách benediktinského kláštera v Rajhradě
Historická knihovna olomouckých biskupů a arcibiskupů na zámku v Kroměříži
Schwarzenberská knihovna zámku Orlík
Lobkowiczká knihovna na zámku Nelahozeves – dnes největší soukromá zámecká knihovna u nás, čítající okolo 65 tisíc svazků včetně 679 rukopisů a 730 prvotisků.

Legenda praví, že tuto "knihovnu v jedné knize" diktoval autorovi sám Satan a společně ji sepsali za jedinou noc. Kniha vážila 75 kilogramů a sestávala z 320 pergamenových listů o rozměrech 89×49 centimetrů.

Osm listů někdo (kdoví proč a kdoví kdy) vyřízl, neobvyklý obrázek Satana se však zachoval, stejně jako netradiční návody a zaklínadla. Obrovskou knihu v roce 1594 získal císař Rudolf II. a zařadil ji do své pověstné umělecké sbírky. V roce 1648, když Prahu obsadilo švédské vojsko, však putovala s řadou dalších unikátních předmětů do Stockholmu a tam je dodnes.

I bez Ďáblovy bible však stojí návštěva broumovského kláštera za to. Knihovna se 17 tisíci historickými svazky, nově rekonstruované sály a moderní kulturně-vzdělávací centrum jsou jeho chloubou. A mimochodem, chybějící stránky Codexu gigas neplatí za jedinou tamní záhadu.

V klášterním kostele byla v roce 1999 nalezena kopie slavného Turínského plátna. Byl do takového plátna zabalen Ježíš, nebo ne? Jisté je, že podobných historických replik je na světě jen kolem 40 a ve střední Evropě je ta broumovská jediná.
www.klasterbroumov.cz

jarvis_58aed4b5498ec90901737526.jpeg
Broumovská knihovna patří k nejkrásnějším v zemi.
Foto: Shutterstock

Nejkrásnější knihovna

R. Plch, M. Plch: Kam za vojenskými památkami, nakl. CPRES
kam za vojenskymi pamatkami

Opevněná hradiště, tvrze, hrady, bunkry a pevnosti z 30. let a k tomu osobnosti, události a příběhy spjaté s historií Čech a Moravy. Knížka není jen zdrojem informací, ale i inspirativním průvodcem a sumářem tipů na výlety.

Stropy sálů knihovny cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě zdobí impozantní fresky, vzácných svazků je tu víc než dost − se 70 tisíci titulů je to třetí největší klášterní bibliotéka.

"Kvůli zřízení knihovny se klášter zadlužil, což ho ale zachránilo před zrušením za Josefa II.. Knihovna přežila i světové války a dobu totality," říká restaurátorka knihovny cisterciáckého opatství Lucie O. Špalková a těší se na tematické výstavy, které chtějí pořádat: "Jejich zdrojem by byly významné rukopisy od poloviny 12. století, kterých tu máme celou řadu."

V teologickém sále je dnes sbírka Biblí ve více než 40 jazycích, sál filozofický ve stylu rokoka zase ukrývá barokní tisky týkající se všech vědních oborů. Ve Vyšším Brodě byste si ale početli v románech Julese Verna nebo v povídkách šumavského barda Adalberta Stiftera. A to vše v knihovně, která je považována za nejkrásnější u nás. Přístupná je celoročně.
www.klastervyssibrod.cz

Google 18. a 19. století

Zámek Kačina, postavený v u nás nepříliš rozšířeném empírovém stylu, nechal vybudovat Jan Rudolf Chotek jako svoje letní sídlo a jeho rod tu žil až do roku 1911. Synovec posledního Chotka byl ovšem nezdárný potomek, jmění rozházel, zadlužil se a zámek opustil.

Během války se tu usídlili příslušníci Hitlerovy mládeže a pak i jednotky SS, v 50. letech tady bylo zřízeno Zemědělské muzeum a to tu setrvalo dodnes, zároveň jsou ale zpřístupněny i další interiéry a knihovna. Ta čítá 40 tisíc svazků naučné i krásné literatury.

M. Plch, J. Pohunek: Kam za technickými památkami – Čechy, nakl. CPRES
kam za technickymi pamatkami cechy

Česko viděné z trochu nezvyklé perspektivy, přes mosty, továrny, přehrady, mlýny, elektrárny a třeba železniční tratě, je zase úplně jinou krajinou. A velmi zajímavou.

Knihovnice Alena Štecherová o nejkrásnější empírové bibliotéce v Česku říká: "Trojlodní dispozicí se sloupy připomíná antický chrám věd a umění, jsou tu díla ze všech vědních oborů přelomu 18. a 19. století, s nadsázkou lze říci, že je to Google své doby. Za unikáty lze považovat staré rukopisy a prvotisky, dále sbírku kolorovaných map a mnohasvazkové Napoleonovo putování do Egypta, jehož dílů se dochovalo jen několik v Evropě."
www.kacina.cz

Co četli Dietrichsteinové a Harrachové

Také Dietrichsteinové si na své knihovně dali záležet, svého času byla v Evropě jednou z těch největších. Její důstojný zbytek můžete dodnes vidět v barokní budově mikulovského zámku − v té části, která měla štěstí a nebyla zničena požárem v roce 1945. Je zde studovna a velký knihovní sál plný původních skříní z poloviny 18. století, v nichž je uloženo přes 11 tisíc svazků dietrichsteinské knihovny.

O poznání skromnější bibliotéku měli Harrachové v zámku Náměšť na Hané. Zachovala se ale v původní podobě a její návštěvu můžete spojit s prohlídkou rozsáhlé sbírky českého, míšeňského, vídeňského a čínského porcelánu v bohatě zařízených pokojích.
www.namestnahane.cz, www.rmm.cz