Proč na e-maily můžeme odepisovat v sobotu, ale nedokážeme jít do kina třeba v pondělí dopoledne? Proč nemůžeme brát děti do práce, když si můžeme brát práci domů k dětem? Ptá se ve své knize Sedmidenní víkend Ricardo Semler. Podobně uvažuje polovina čerstvých absolventů, pro něž je flexibilita v práci samozřejmostí. Pro mnoho z nich je dokonce kritériem, které je může od zaměstnání ve firmě odradit.

Ačkoliv podniky do svých pracovních nabídek často flexibilní prostředí uvádějí, možnost alespoň občas pracovat z domova má jen 22 procent zaměstnanců v Česku. O příležitostný home office přitom stojí dalších 21 procent pracovníků. "Pro 15 procent lidí je možnost občas pracovat z domova zajímavější než případné zvýšení mzdy o 10 procent," říká Tomáš Ervín Dombrovský, mluvčí společnosti LMC, která provozuje portály Jobs.cz, Práce.cz či Seduo.cz.

Flexibilnější práce je podle výzkumů druhým nejsilnějším motivem pro změnu zaměstnání, uvádí ji 33 procent lidí. Častějším důvodem je už jen výrazně vyšší mzda. Nedostatečně otevřené firmy proto přichází o zaměstnance.

Mezi flexibilní společnosti patří například česká pobočka Microsoftu. Ta zavedla systém práce odkudkoliv před čtyřmi lety. Zaměstnanci dostali možnost uzpůsobit si pracovní dny podle sebe. Pro organizaci práce a vzájemnou komunikaci v situaci, kdy každý chodí do kanceláře v jiné době, bylo velmi důležité sdílení kalendářů. Každý tak může druhému nahlédnout do programu a snadněji organizovat schůzky.

Tisková mluvčí Lenka Čábelová přišla do Microsoftu ze "sešněrovaného" prostředí poradenské firmy. "Zpočátku jsem se neodhodlala jít si během dne zaběhat nebo ke kadeřnici," vzpomíná. Zábrany odbourala v momentě, kdy v kalendáři své šéfové objevila čas vyhrazený na pedikúru v 10 hodin dopoledne. "To mě přesvědčilo, že to firma s flexibilitou myslí vážně," usmívá se Čábelová a dodává, že její nadřízená raději pracovala po večerech. Výkonnost zaměstnanců i work-life balance se podle interního průzkumu mezi pracovníky zlepšily o 30 procent.

Firma k tomu před dvěma lety zrušila pevná pracovní místa. O vlastní stoly přišli i nejvyšší manažeři v čele s generální ředitelkou Biljanou Weber.

Český Microsoft změnil s flexibilitou i způsob vedení. "Spoustu věcí jsme se museli naučit, řízení jsme založili na důvěře a odpovědnosti za výsledky. V týmech jsme změnili způsob vytyčování a hodnocení cílů," jmenuje Čábelová. Cíle nyní neodpovídají počtu odpracovaných hodin, ale reálnému dopadu práce. Součástí hodnocení nejsou jen jednotlivé výsledky, ale i to, zda zaměstnanec pomohl ostatním k dosažení jejich cílů nebo jak se dělí o své zkušenosti.

Dalším příkladem flexibilní firmy je Slevomat. "Když v pátek projdete pět pater našich kanceláří, uvidíte, že home office je velmi využívaný benefit," usmívá se HR specialistka Marcela Marešová. Ajťáci či obchodníci mohou pracovat z domova téměř kdykoliv, někteří zaměstnanci ale ve firmě musí být neustále, jako například manažeři, kteří mají na starosti spouštění slev.

KDE LIDÉ PRACUJÍ

Zkušení zaměstnanci firmy mohou práci spojit s cestováním. "U nich jsme si jistí jejich morálkou," říká Marešová. Tento benefit využily desítky pracovníků. Práci z cest schvaluje pouze přímý nadřízený. Firma tak podle Marešové předchází vyhoření. "Když jim umožníme vyjet na delší cestu, jsou po návratu šťastnější a více si svého místa považují. Mají pocit, že jim firma vyšla vstříc, byli na půl roku v Thajsku a ani si nemuseli brát dovolenou. Dalším bonusem je, že se o těchto možnostech hodně mluví. Tím vzniká povědomí o firmě, která tak láká další zájemce o práci," uvažuje HR specialistka.

Flexibilita bez důvěry stresuje pracovníky

Ještě než firma začne uvolňovat pravidla, měla by si ujasnit, zda flexibilita opravdu vyhovuje stanoveným cílům a stylu práce zaměstnanců. Dalším krokem by mělo být poskytnutí potřebných technologií a školení, která usnadní spolupráci na dálku. Důležité je, aby si jednotlivé týmy uzpůsobily flexibilitu tak, aby jim nebránila odvádět kvalitní práci. Tým Lenky Čábelové z Microsoftu se například schází každé úterý. Přílišná volnost se může stát příčinou stresu pracovníků a také nedostatkem vzájemného předávání zkušeností.

Z průzkumů vyplývá, že většina flexibilních pracovníků pracuje více než jejich kolegové v kancelářích. Podle psychologů je to dáno pocitem provinění a strachu z toho, že by někdo zaměstnance mohl nařknout z flákání. Proto tíhnou k přesčasům a k práci o víkendech.

K větší míře stresu také může vést obtížné oddělování osobního a pracovního života při práci z domova. Práce z domova tak paradoxně neznamená lépe vyvážený čas strávený s prací a s rodinou. Naopak lidé využívající home office se mohou cítit odpojení od kolegů. Problémem je i stálé spojení s kolegy, kdy zaměstnanec nedokáže "vypnout" a nabrat síly do další práce.

Existují ale i firmy, které jdou proti trendu uvolňování pracovní doby a pracovního místa. Jako první velká firma zrušila remote office společnost Yahoo! v únoru 2013.

Nedávno ji následoval další technologický gigant. Společnost IBM letos zakázala práci odkudkoliv v několika odděleních. Zaměstnanci dostali na výběr − buď se přesunout do jedné z hlavních poboček, nebo z firmy odejít. Opatření se týkalo desetitisíců lidí. Firma byla přitom jedním z průkopníků práce odkudkoliv, svůj remote office program zavedla před desítkami let a ušetřila tím v USA 100 milionů dolarů ročně. Obě firmy zákazy zdůvodnily pouze tím, že lidé přicházejí s lepšími nápady, pokud jsou fyzicky na stejném místě.