Mnoho netradičních cestovatelských zážitků přinesla Kvidu Štěpánkovi jeho šetrnost. Majitel firmy Isolit-Bravo z Jablonného nad Orlicí je známý filantrop, ale peníze na cestách nerozhazuje. Možná proto, že dodnes pamatuje, jak jel v roce 1990 na první zahraniční cestu za byznysem v oprýskané Škodě 120.

"Řekli jsme si, že bychom mohli prorazit na Západě. Ale jak jsem šetřil firemní peníze, tak jsme vyrazili bez mapy, bez marek a přespali v západočeském Stříbře, kde měl kolega dceru," líčí Štěpánek. Brzy ráno vyrazili na veletrh do Norimberku, tam celý den běhali po stáncích a večer přijali pozvání od amerických byznysmenů na večeři. V té době ještě v Německu nebylo značení na Československo, takže o půl dvanácté v noci stáli před hotelem a jen tušili, kudy domů. "Zkoušeli jsme různé výjezdy na dálnici, až po pátém pokusu jsem usoudil, že teď by to mohla být ta správná cesta," vzpomíná Štěpánek, jak ho kolega v noci vyděsil prohlášením, že jedou v protisměru.

Není to tak dávno, kdy služebně najezdil byznysmen ročně tak 50 tisíc kilometrů, na jeden zátah má rekord 1850 kilometrů. V současné době už nechává cesty za partnery v Německu, Nizozemsku, Francii či Švýcarsku mladším, on jezdí, jen když je třeba přítomnosti majitele.

A cesty na dovolenou? Tu si bere maximálně na týden a tak polovinu stráví prací na zahradě. "Cizích zemí jsem při obchodních návštěvách poznal dost, takže mě nic ven netáhne," říká.

Německo: Jak se šetrnost vyplatila

jarvis_592d8138498ea3cb3ae82fab.jpeg
Foto: Shutterstock

Na závěr rodinné dovolené ve Švýcarsku, když bylo dětem 7, 12 a 17 let, slíbil Kvido Štěpánek nejstarší dceři, která byla v organizaci pečující o válečné hroby, že ji doveze na sraz v německém Schleswigu. Ze Švýcarska to bylo tisíc kilometrů, takže večer se stihl ještě vrátit do Hamburku a tam hledal pro rodinu ubytování.

ekonom

Tento článek vznikl pro časopis Ekonom. Předplatit si ho můžete zde.

S postupujícím časem usoudil, že by mohl získat slevu, která nakonec v jednom hotelu činila 30 procent. "Když jsem ale přepočítal marky na koruny, tak mi to i tak přišlo hodně peněz. Usoudil jsem, že recepčního vystraším a dětem ukážu, jak je třeba šetřit, a požádal jsem o tip na jiné ubytování," vzpomíná Štěpánek. Vyšší slevu ale nezískal, jen v němčině vychrlený popis cesty.

"Abych zachoval tvář, nemohl jsem říct, že jsem to na něj jen zkoušel," říká Štěpánek. Vytipovaný penzion v půl jedenácté večer našel a v něm laciné ubytování. Jedinou otevřenou kuchyni ale nabízela přes ulici čínská restaurace. "Tam také zavírali, takže nám předložili vše, co zbylo, ani se to nedalo sníst. Děti vzpomínají, jak jsme jezdili Hamburkem a hledali laciné skvělé ubytování. A já dodávám, že nesmíte napoprvé vzít, co vám kdo nabízí, musíte vyjednávat."

Čína: Když ředitel je vrátný a naopak

jarvis_592d8138498ea3cb3ae82faf.jpeg
Foto: Shutterstock