Cestu na motorce jižní Indií jsme zahájili ve Varkale, městečku na jižním indickém pobřeží. Matěj má Indii najetou, takže hned na úvod opatřil naprostou nezbytnost, a to motorku Royal Enfield 350, legendární stroj klasické konstrukce s hlubokým zvukem motoru, který všude vzbuzuje respekt.

Ztrátu Matějova pasu jsme odhalili ve chvíli, kdy onen dokument bylo třeba dát do zástavy za Enfield. Ještě včera ho měl, v pravé boční kapse kraťasů. To věděl bezpečně, protože vyřizoval lokální SIM kartu a k tomu byl pas potřeba. Pak už měl pouze nejasnou vzpomínku, že ho možná pohodil na postel a dal do batohu.

Prohlédl kapsy u všech kalhot, potom batoh, potom celý pokoj. Nikde nic. Já jsem mezitím popíjel koňak na balkoně a psal knihu Kočky jsou vrženy. Zkontroloval jsem, jestli mám SVŮJ pas. Když prohledával pokoj potřetí, usoudil jsem, že se do věci musí vložit někdo zodpovědnější, tím mám na mysli sebe.

"Tady si sedni," instruoval jsem Matěje, "já pokoj prohledám."

"Je to zbytečný, už jsem ho prohledal, pas tu není."

S převahou jsem se usmál. Pas tam pochopitelně je, jenom ho Matěj nevidí, protože leží na místě, které je pro Matěje samozřejmé. Pak jsem prohlédl pokoj metr po metru, Matějův batoh, skříň (nic jsme do ní nedávali, ale pro jistotu), pak jsem ji dokonce i odtáhl, stejně jako malou skříňku a postel. Nikde nic.

"Kde jsi ho měl naposled?"