Za socialismu byl maximálně v NDR, opravdu velkou cestu absolvoval poprvé ve svých 34 letech do USA, prohlédl si New York, Chicago, Washington. "Tahle cesta v roce 1995 mě totálně dostala, byla pro mě obrovským zážitkem," vzpomíná Josef Jeleček, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Tedom, která vyrábí kogenerační jednotky. Tehdy vlastně letěl poprvé přes oceán díky spolupráci s firmou Phoenix-Zeppelin, která jej pozvala na prohlídku závodu Caterpilar.

V současné době má česká firma Tedom s dvoumiliardovým ročním obratem zakázky a partnery po celém světě. Jeleček tedy velice často cestuje služebně do ciziny, hlavně do Velké Británie, USA, Ruska a v poslední době i do Německa, kde loni firma koupila společnost Schnell Motoren AG. Z Třebíče, kde Tedom sídlí, je to do Německa 700 kilometrů a tuto cestu zakladatel firmy absolvuje autem. "Řídím si sám a moc mě to baví. Cestou si utřídím myšlenky, připravím se na jednání. Ve svém životě netrávím moc času sám, a protože mám rád samotu, tak si ji v autě užívám."

Možná právě proto o sobě Jeleček tvrdí, že vlastně nerad cestuje. Kdyby to šlo, tak by zřejmě i dovolené trávil nejraději v klidu doma − v Třebíči. Ale protože jeho manželka je jiného názoru, byli letos spolu v Thajsku a na podzim se chystají do Říma. "Na do­volené bývám týden, deset dnů. Když jsem dva týdny, tak už mám výčitky a makám na počítači. Vybíráme si slušný hotel, sem tam se někam podíváme, ale protože hodně pracovně cestuji, na dovolené chci mít především klid."

Jekatěrinburg: Jak nebezpečná je ruská zima

jarvis_597873da498e42ee7dc9e0b0.jpeg
Foto: Shutterstock

V devadesátých letech, kdy Josef Jeleček rozjížděl byznys s kogeneračními jednotkami, spolupracoval i s ruskou firmou Uraltransgas a několikrát navštívil Jekatěrinburg. "Kogenerační jednotka vyrábí teplo a elektřinu z plynu a Jekatěrinburg byl ideálním místem. Byla tam zima i levný plyn," vypráví, jak si užil pravý ruský mráz. Zažil totiž teploty do minus 40 stupňů Celsia. "Už na letišti v autobuse mi začala přimrzat ruka k madlu, když jsem se chytil," vzpomíná na první cestu do Jekatěrinburgu, kam přiletěl oblečený jako do české zimy.

"Jako první jsem si koupil ušanku. Naše oblečení nestačí, třeba kalhoty snadno profoukl vítr." Také motory aut řidiči nevypínali, protože pak by už nenastartovali. Skoro "o život" šlo, když mimo město došel benzin, protože řidič zapomněl natankovat.

"Jekatěrinburg ve mně zanechal pozitivní vjem. Byl zapadaný sněhem, ani silnice nesolili, na náměstí bylo ledové městečko, v němž si hrály děti, byla to bílá idylka," míní Jeleček. Ovšem když roztál sníh, bylo po sněhové pohádce. "Všude bylo bahýnko, které klouzalo pod nohama, vše bylo špinavé, najednou jsem viděl smutné město."

Austrálie: Země snů pro život i práci

jarvis_597873da498e42ee7dc9e0b4.jpeg
Foto: archiv Josefa Jelečka

Kdyby Josef Jeleček "za bolševika" emigroval, tak jedině do Austrálie, kde je prý vlastně každý cizinec doma. "Za totality to pro mě byla země snů, kde bych chtěl žít," přiznává.