Nedotažené jídlo ve Vile Baltika vyvažuje její osobité kouzlo

Blankytné dveře, tyrkysově natřená dřevěná podlaha, vzdušný prostor. Vila Baltika na pražské Letné je místem, kde na první pohled zatoužíte strávit líné odpoledne.

Netradičné laděný interiér podniku tvoří kulisy pro jediné místo, kde můžete v Praze ochutnat polskou kuchyni. Vila Baltika je spíše bistrem než restaurací, i tak ale na stručném menu najdete většinu známějších polských specialit.

Polská kuchyně je ze své podstaty spíš selská, neaspiruje na mety haute cuisine surovinami ani zpracováním. Ke konceptu bistra se hodí dobře, neboť právě to nechá vyniknout půvabu rustikálních receptur.

Právě domácký, jakoby trochu amatérský přístup byl během posledních roků hlavním trumfem Baltiky, který do dveří naproti hřbitovu u kostela sv. Klimenta přiváděl desítky štamgastů. Když Vila Baltika před rokem změnila majitele, koncept se nezměnil. Zůstal osobní přístup k zákazníkům, milá a pozorná, byť ne moc rychlá obsluha, i interiér, který vytváří iluzi přímořských lázní, ač jsou za oknem zrovna špagáty deště.

V jedné oblasti ale nové vedení Baltiky narazilo na hranici, kdy už "amatérismus" přestává být půvabný. Tou oblastí, co se příliš nedaří, je jídlo a jsou to právě symboly polské kuchyně, jejichž provedení pokulhává nejvíc.
V kváskové polévce žurek místo tradičního vařeného vejce plave volské oko, chuť žurku je nevýrazná a konzistence řídká. Bigos je sice dobře okořeněný, co je to ale platné, když do něj kdosi místo koleček klobásy přidal kousky ne moc vábného párku. Skoro ke každému soustu se navíc připlete celé nové koření nebo pepř, jež v bigosu zbyly z doby, kdy probublával na plotně. Oběd se takhle mění v gastronomický slalom, jehož cílem je vytřídit kuličky a nepodrtit mezi zuby ani jednu.

Nijak hvězdný není ani místní boršč: nakládaná řepa v něm je nastrouhaná a rozvařená tak, že z ní zbyla jenom trocha chuti. Nevýrazné jsou i další polévky ze zdejší nabídky: špenátová vypadá, že se jí netklo vůbec žádné koření, dokonce ani sůl.

Naopak dobře vyladěné jsou zdejší pirohy. Osobně mám nejradši variantu s houbami a zelím, výborné jsou ale i masové a ty s náplní z brambor, smažené cibulky a tvarohu. Povedený je i zdejší zrníčkový chleba a pak také některé vegetariánské speciality - bezmasý burger s lilkem a sušenými rajčaty nebo celero-ovesné placičky se sýrovou omáčkou.

Nejsnáz ale v Baltice zřejmě podlehnete kouzlu sladké sekce menu. Místní štrúdl s velkými šťavnatými kousky jablek patří k těm nejlepším, jaké se dají v Praze ochutnat, pro výrazně kakaové brownies chodí zákazníci na Letnou přes půl Prahy. Skvělé jsou i zdejší dorty, ať už je to jablečný, korunovaný "pusinkovou" vrstvou z bílků, nebo jednoduchý, ale velmi chutný cheesecake.

Ke sladkostem si objednejte čaj nebo vodu, kterou vám naservírují i z vodovodu; kávu z Baltiky bych mohla doporučit leda chuťovému masochistovi. Coby espresso tu servírují větší šálek plný nevábně vyhlížející hnědé tekutiny, na jejíž hladině není ani stopa po cremě, tedy pěně, která se na povrchu espressa vytváří při extrakci. Což je stejně špatné, jako kdyby vrchní roznášel pivo bez stopy pěny. I přes všechny popsané kiksy má Baltika svoje stálé hosty. Je tak důkazem, že osobité kouzlo a příjemný personál dokážou vyvážit slabé výkony kuchyně.

Vila Baltika
Kostelní 16, Praha 7
tel.: 777 808 574
e-mail: vilabaltika@vilabaltika.eu
www.vilabaltika.eu

Nejsnáze v Baltice podlehnete kouzlu sladké sekce menu.

• Diskuse
• Celkem 1 příspěvků