Rajčata pěstovaná na hadičkách jsou velká, ale bez vůně a chuti

Keříky stojí uvnitř skleníků, jeden za druhým v bělostných nádobkách, ke každé vedou hadičky s výživou, tak jako k lůžkům na jednotce intenzivní péče. Každou řádku obsluhuje také obrovské potrubí, jímž se rostliny ohřívají a chladí, a také velké lampy, které jim dodávají světlo. Okna zůstávají zavřená. To aby se uvnitř udržela zvýšená hladina CO₂ – kysličník uhličitý podporuje fotosyntézu a tedy růst co největších rajčat, která tu právě kontrolují muži v bílých pláštích a s čepičkou jako v nějakém chemickém provozu. "Natuurlijk!" "Přírodní!" říká k tomu velmi nepřirozený hlas. To celé je totiž propagační video firmy Prominent.

Prominent je sdružení pěstitelů v okrese Westland na pobřeží Nizozemska. Pěstují tu rajčata a jejich balírna jich zabalí každý rok do různých krabiček a igelitových fólií 40 milionů kilogramů. Skoro 26 milionů nablýskaných nizozemských rajčat z této a dalších "továren" putují každý rok do Česka, protože Nizozemsko je náš největší dodavatel. Ovšem při pohledu na skleníky, kde vznikají, je celkem jasné, proč jsou nizozemská rajčata, jaká jsou. Krásná, nablýskaná, ale také bez jakékoli osobité vůně a chuti.

Komu by nestačila vlastní chuť a čich, může dostat také zdůvodnění od vědců. Hlavní problém je, že takto pěstovaná rajčata mají méně cukrů, kyselin a aromatických látek. Jedním z důvodů je rychlé dozrávání. Druhým jsou skla skleníků, které odeberou až třetinu slunečního světla. Proto mají plody dozrálé za sklem méně cukru a tedy méně chuti. "Platí to hlavně v obdobích roku, kdy je málo světla nebo v severně položených pěstírnách," říká Bernhard Brückner z německého Institutu pro zeleninu a okrasné rostliny (Leibniz-Institut für Gemüse und Zierpflanzenbau /IGZ/). Dalším problémem je, že se rajčata málokdy nechají dozrát úplně. Pokud se trhají ještě zelená, může to jejich vlastnosti ovlivnit. V IGZ vyzkoumali, že rajčata, která byla utržená zelená, mají o něco méně vitaminu C a karotenoidů.

Z Almeríe, nebo z Kopist?

Rajská jablka se v posledních letech propracovala na místo nejoblíbenější zeleniny – průměrný Čech jich sní přes dvanáct kilogramů ročně a pojídáme je v zimě v létě. Je to na úkor kvality, a kdo by si chtěl dále pokazit chuť pochybnostmi, může se podívat na články a videa o ekologických dopadech jejich pěstování. Na vypěstování kilogramu rajčat je v Nizozemsku potřeba jeden metr krychlový plynu na vytápění.

VÍCE O JÍDLE

 

 

 

 

 

Vše o jídle a jeho kvalitě

NALEZNETE ZDE

A to si Nizozemci ještě zakládají na tom, jak jsou ekologičtí, a platí zde řada pravidel. Skleníky například musejí fungovat s uzavřenou střechou, aby do ovzduší neunikal CO₂, musejí mít v noci zatemněno, protože jinak by jako stále zářící umělá slunce narušily biorytmus všemu živému v okolí, a místo pesticidů nasazují do boje proti škůdcům hmyz; také ve sklenících firmy Prominent vylétají z barevných krabiček úpravné včelky.

Druhým největším dovozcem do Česka je Španělsko a obrázky ze španělské zelinářské oblasti Almería už tak uspořádaně nevypadají.

Celý článek vyšel ve dvočísle 38/39 týdeníku Respekt.

• Diskuse
• Celkem 25 příspěvků