Vodou neředíme, hlásí první malé pivovary. Vymezují se proti velkým konkurentům

Vodu nepřidáváme, chlubí se na etiketách svých piv například pivovarz ve Vyškově nebo v Rychnově. Po lopatě tak dávají svým zákazníkům najevo, že nepoužívají technologii HGB (High Gravity Brewing), která umožňuje s velkou přesností naředit původně uvařené silnější pivo na jasně stanovenou nižší stupňovitost a kterou používá řada velkých pivovarnických skupin. V Česku i ve světě.

"Prezentovat, že neředíme vodou, je součástí naší strategie. Nemáme peníze na marketing a reklamu jako velké pivovary. Proto jsme tyto informace začali oznamovat aspoň na etiketách," říká Roman Holoubek, šéf obchodu v průmyslovém Pivovaru Vyškov, který se od loňska snaží s novými provozovateli a využitím ryze tradičního způsobu vaření vrátit roky ztrátový pivovar do zisku.

Taková strategie má u nás stále víc příznivců. "Jakkoliv ředit pivo vodou je zločin, za který už ve středověku byli sládci házeni do Vltavy," říká provozovatel webu Pivni.info Richard Chodora.

Technologii používá u části svých značek většina velkých pivovarů (i některé menší, jako třeba humpolecký Bernard, který patří k těm, co pomocí HGB "ladí" výhradně desetiny stupně pro udržení stejné stupňovosti várky pro výpočet spotřební daně). Výjimkou je například Budvar, který se stejně jako řada spíše menších pivovarů a všechny restaurační minipivovary HGB vyhýbá.

Skutečností ale také je, že několikamilionové pořizovací náklady by se malým producentům ani nevyplatily.

Pivo vodou jemně laděné, ale i ředěné z šestnáctky na desítku

Neexistuje žádná statistika o tom, kolik piva je u nás uvařeno s pomocí technologie HGB. Některé odhady mluví o 40 až 60 procentech piv u nás. HGB se používá už několik desítek let a technologie je určena k tomu, aby pivovary mohly u velkých várek udržet přesné procento extraktu původní mladiny. Každé celé procento totiž znamená 32 korun za hektolitr piva spotřební daně navíc.

"Jako většina pivovarů u nás technologii HGB máme a využíváme k přesnému určení stupňovitosti, která je u každého typu piva jednoznačně definována," vysvětluje mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík.

Použití HGB nevylučují ani pravidla pro tradiční české vaření piva, která Český svaz pivovarů a sladoven a Výzkumný ústav pivovarský a sladařský sestavily pro udělení chráněného zeměpisného označení České pivo.

Pivovary pomocí HGB "ladí" většinou jen desetiny procenta. V některých případech se ale stává, že pivovar uvaří třeba 16stupňové pivo a ředí ho třeba na desítku. "Jsou tací. To je lumpárna," komentuje situaci sládek a stavitel minipivovarů Josef Krýsl.

"Nechci HGB obhajovat, ale nejde ho ani šmahem zatracovat, pokud se používá jen k upravení desetin stupně," přidává se viceprezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Kočka.

Přesné určení stupňovitosti, nastavené technologií HGB, sehrálo roli už i u soudu. Členové Sdružení za poctivé české pivo předloni zažalovali Plzeňský Prazdroj za údajné klamání spotřebitele s odůvodněním, že plzeňská dvanáctka nemá stupňovitost přesně 12 procent extraktu, ale ve skutečnosti 11,64 procenta, takže to není přesná "dvanáctka".

Prazdroj ale nikde svůj Pilsner Urquell neprezentuje označením dvanáctka, ale podle platné legislativy jako ležák, který má normou dané rozmezí 11 až 12 procent. Sdružení svou žalobu nakonec loni stáhlo.

U piva v Česku nemusí být označováno, kolik stupňů extraktu obsahuje, používají se kategorie jako výčepní pivo, ležák nebo speciální pivo.

Pokud ale etiketa konkrétní stupně uvádí, musí je pivovar bezpodmínečně dodržet.

• Diskuse
• Celkem 41 příspěvků