Rodiče s dětmi v. personál v restauraci. Může číšník odmítnout obsloužit?

Rodiče s malými dětmi v restauraci vzbuzují rozporuplné reakce. Vřískají, jsou nevychované, ruší ostatní, stěžují si někteří hosté a majitelé restaurací. Je problém, že se chovají jako děti? No a co, oponuje druhá strana.

„Tak dobře, zakážeme rodičům s dětmi přístup do restaurace, protože by mohli rušit ostatní třeba tím, že dítě začne plakat, v překladu chovat se jako dítě. Kdo bude další na řadě? Co takhle senioři, třeba proto, že na ně není tak pěkný pohled jako na mladé lidi,“ stěžuje si otec pětileté Amálky. Není vítán v jednom z mála podniků ve městě, kde žije. Bohužel pro něj jde o jeden z mála podniků, kde mu chutná.

Ne že by ho dovnitř s dcerou (a s manželkou) nepustili, ale jídelní lístek se k němu dostane jako k poslednímu, na jídlo také čeká déle, než je tu jinak zvykem. Má restaurace právo, aby z něj ve chvíli, kdy přijde s dcerou, udělala personu non grata?

„Personál v žádném případě nemá právo vykázat ze své provozovny rodiče s dětmi, ani jim například přikazovat, kam se mají posadit nebo se k nim chovat jinak než k ostatním hostům,“ říká Gerta Mazalová z brněnské pobočky Sdružení obrany spotřebitelů. Kdyby si stěžoval u České obchodní inspekce, která podobné případy řeší, zvažovali by inspektoři, jestli tím restaurace neporušuje zákon.

„Práva rodičů s dětmi jsou dána antidiskriminačním zákonem (č. 198/2009 Sb.), podle kterého nesmí být lidé diskriminováni jak z důvodu pohlaví, tak z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství,“ upozorňuje Gerta Mazalová.

„Nedávno jsme řešili případ diskriminace. Majitel penzionu odmítal obsloužit děti ve své restauraci s tím, že jsou rozjívené, rodiče je nechávají běhat a křičet a že to ruší hosty ubytované v pokojích nad restaurací,“ říká Šárka Balková z inspektorátu České obchodní inspekce pro Středočeský kraj a hlavní město Prahu. „Momentálně je tento podnět u soudu, ohodnotili jsme jej jako diskriminaci podle věku.“

Ze spokojených hostů nepřátelé na celý život snadno a rychle

Stížnosti na restaurace, které na práva rodičů a jejich dětí neberou ohled, řeší Gerta Mazalová v poradně Sdružení obrany spotřebitele pravidelně: „Telefonoval mi například pán přímo z restaurace, na pozadí jsem slyšela pláč dítěte a uklidňování maminky.

Servírka je posadila ke stolku, na kterém byly v misce ozdobné kuličky. Když si s nimi chlapeček začal hrát, přiběhla majitelka restaurace, kuličky mu vytrhla z ruky a doslova je vyhodila z restaurace s tím, že kuličky jsou na ozdobu, a ne na hraní.“

Tyto konflikty mají společné minimálně jedno: probíhají ve vypjaté atmosféře. A to není ideální ani pro restauraci, ani pro rodiče a děti, ani pro ostatní hosty. Jde to i tak, aby se restaurace nemusela dopředu vzdávat zákazníků jen proto, že přijdou s dětmi - a utratí tedy za oběd či večeři více než bezdětný pár? Řada českých restaurací (i těch, které se na rodiny s dětmi vysloveně nespecializují) už to umí.

„Považuji například za vcelku běžné i v restauracích, které nemají dětský koutek, že personál přinese dítěti ke stolu pár hraček nebo třeba jídelní lístek, který má vzadu omalovánky. Dítě se zabaví a nepláče. Ráda chodím také tam, kde nás obslouží opravdu rychle. Když se syn nezačne nudit dřív, než mu přinesou jídlo, nemusím já řešit jeho nespokojenost. Tady to bohužel ještě tak obvyklé není,“ srovnává své zkušenosti z Nizozemí, kde žije, s českou praxí Tereza Nováková, matka dvouletého Adama.

• Diskuse
• Celkem 181 příspěvků