Inspektoři středočeské veterinární správy při kontrole složení výrobků zjistili u Frankfurtské klobásky Pikok přítomnost nedeklarované drůbeží bílkoviny s úlomky kostí. Slezská klobása prodávaná pod stejnou pivátní značkou obsahovala místo uvedených 23 procent tuku 28,65 tuku a o deset gramů masa méně na 100 gramů výrobku.
"Je-li výrobek prezentován jako z masa vepřového či hovězího, popřípadě jiných povolených složek, a drůbeží maso není uvedeno ve složení, tak nesmí být ve výrobku obsaženo," uvedl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben s tím, že nedostatky nepředstavují zdravotní ohrožení, nicméně jsou klamáním. Jelikož téměř 2000 kusů klobás šarží bylo již zkonzumováno, musí prý dovozce počítat z kontrolou dalších šarží výrobku.
"Toto pochybení bylo pravděpodobně způsobeno technologickou nekázní na straně dodavatele. Dodavatele jsme ihned vyrozuměli a zavázal se přijmout taková opatření, aby se situace neopakovala," uvedla mluvčí Lidlu Lucie Borovičková s tím, že uvedené výrobky už v Lidlu nejsou v prodeji.
Veterináři zahájili správní řízení s distribučním centrem řetězce v Cerhovicích na Berounsku, kterému hrozí pokuta.
Strojně oddělené maso se získává například ze zbytků svaloviny na kostře drůbeže a je zdravotně nezávadné. Výrobky, které separát obsahují, jsou levnější než podobné potraviny vyrobené pouze z masa. Podle nedávného vyjádření Českého svazu zpracovatelů masa strojně oddělené maso obsahuje necelá pětina masných výrobků, podíl masných výrobků s takzvaným separátem v posledních letech prý mírně klesá. Někteří kritici kvality potravin na tuzemském trhu však tvrdí opak.
Obliba privátních značek u českých zákazníků i díky nižším cenám v posledních letech stoupá, a obchodní řetězce proto začaly nabízet nejen potraviny a nápoje, ale i domácí spotřebiče či sportovní potřeby. Obchodníci většinou prodávají dva až tři typy privátních značek od nejlevnějších výrobků až po zboží srovnatelné se značkovými produkty či nadstandardní řady výrobků vlastní značky.
Potravináři již dříve upozornili na to, že kvůli ceně musí zejména u privátních značek nahrazovat dražší surovinu surovinou levnější, což se projeví na kvalitě potravin. Obchodníci to zpravidla odmítají.
