V Česku rychle přibývá minipivovarů. V současnosti je jich již kolem sto padesáti, začátkem roku jich přitom bylo zhruba sto třicet. Týden co týden přibývá nový. Do tří let by tak v zemi mohlo být podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně až 220 malých restauračních pivovarů.
Například v závěru uplynulého týdne otevřeli v České Třebové minipivovar Faltus a tento pátek pak zahájí provoz Rodinný pivovar Vilém v Jincích na Příbramsku. Minipivovary mají v blízké době vzniknout také na několika místech, kde v minulých letech původní průmyslové pivovary skončily - například v areálu kutnohorského pivovaru, který předloni zavřela společnost Heineken.
Podle Jana Šuráně přes velký růst počtu nepředstavují minipivovary, které dohromady vyrobí asi jedno procento v Česku uvařeného piva, pro velké pivovary konkurenci. Obliba malých pivovarů podle něj souvisí se zvyšujícím se zájmem lidí o takzvanou zážitkovou gastronomii.
Lidé oceňují, že minipivovary vaří jiné pivo než velké pivovarské firmy. Navíc se do jisté míry jedná o obnovení tradice. "Každá vesnice či městečko v minulosti své pivo měly," podotkl šéf svazu minipivovarů.
Díky malým vyráběným objemům mohou více experimentovat a vařit pivní speciály či ochucená piva. "Kdo dneska začíná, už stoprocentně ví, že si nevystačí s ležákem, tmavým a desítkou," říká Jan Šuráň. Lidé tak na stále více místech mohou ochutnat dříve netypická silná, ovocná či svrchně kvašená piva.
Úspěchu minipivovarů si všimli i velcí výrobci piva, z nichž většina v Česku patří nadnárodním firmám, a začali na trh také ve větší míře uvádět speciální piva. Více než 90 procent českých piv přesto patří mezi ležáky vyráběné se spodním kvašením. Ve světě existuje asi 100 druhů piva, ležáky tvoří asi 70 procent celosvětové produkce.
