V Divoké kachně od Henrika Ibsena je postava Hjalmara Ekdala, která krom jiného vyčnívá mezi ostatními nebývalou spotřebou másla. Na krajíc si ho vždy natírá groteskně tlusté vrstvy a také se másla stále dožaduje.

Někdy si připadám, jako bych se do téhle hry propadla. "Já nevím, co se tady sní másla," říkávají moji blízcí stejně jako Hjalmarova manželka Gina. Kdybych měla vybrat jedno jídlo, o kterém budu živa do konce svých dnů, byl by to dobrý chleba s čerstvým máslem. Se spoustou čerstvého másla.