Je to obvyklý příběh. Držíte v ruce lákavý obal a chcete vědět, co je uvnitř. Znamená to, že patříte mezi zhruba polovinu Čechů, kteří chtějí mít pod kontrolou, co jedí. Jak velká je pravděpodobnost, že nejen dočtete až do konce vše, co najdete v kolonce složení, ale že tomu také budete rozumět?

Pektin, xanthamová guma, sušina, modifikovaný škrob nebo esterifikovaný tuk? Popis toho, co výrobek obsahuje, může být dokonale přesný a zároveň toho laikovi moc neřekne. Bez cizích slov se sice řada dnešních potravin neobejde, zmatení spotřebitelů je ale často zbytečné a ku prospěchu výrobců. „Řada výrobců zejména méně kvalitních potravin toho využívá,“ připouští Pavel Kopřiva ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce.