Je libo kuřata vyrobená ze sóji nebo hovězí z mrkve, hrášku a brambor? V Nizozemsku se dá koupit celá škála "masných" výrobků pocházejících výhradně z rostlinných zdrojů. Hrdě tu o nich prohlašují, že jsou skutečnější než sama příroda, píše agentura AFP.

Díky technikám, které vyvinula jedna z nizozemských univerzit, dokáže firma Vegetariánský řezník vyrobit masná vlákna. Používá k tomu stroj, který stlačuje hmotu získanou ze sóji. Je libo hamburger či masové knedlíčky? Nabídka Vegetariánského řezníka je rozmanitá. Podle zákazníků se některé produkty, zejména kousky kuřecího masa a tuňákový salát, obzvláště podobají originálům. O ostatních se to sice už tolik říct nedá, ale prý jsou i tak dobré.


"Ekologická stopa našeho hamburgeru je sedmkrát menší než u toho pravého," ujišťuje zakladatel a majitel Vegetariánského řezníka Jaap Korteweg. "Naše kuře potřebuje jen polovinu nebo třetinu toho, co je nezbytné k vyprodukování skutečného kuřete. Mluvím o využívání půdy, spotřebě vody a krmiva, jímž se kuřata živí. A je to také velký krok vpřed, pokud jde o zajištění práv zvířat," dodává přesvědčený vegetarián, manžel nizozemské poslankyně stojící v čele Strany za práva zvířat, která má v nizozemském parlamentu dvě křesla.

K výrobě "masa" a "masných" výrobků jeho společnost používá různé ingredience. Bělostné maso stoprocentně vegetarináského kuřete má základ v sóji. Hovězí se vyrábí z mrkve, hrášku a brambor. Své výrobky prodává na více než 500 místech v zemi, zvláště v supermarketech s bio odděleními a ve specializovaných obchodech. To vše pouze tři roky poté, co firma Vegetariánský řezník zahájila provoz. 

Korteweg říká, že se jeho obrat každý rok zdvojnásobuje. Do roka a půl si chce otevřít vlastní výrobní centrum. S dalším pronikáním na trh chce rovněž snižovat ceny. Dnes stojí kilogram jeho kuřete zhruba tolik, co normální kuřecí maso. "Nesmí se to ale jmenovat kuře nebo hamburger," říkají na jeho výrobky producenti masa, kteří by rádi stanovili jeho podnikání jasnější hranice.

"Nevidíme problém v tom, že lidé takové produkty jedí," zdůrazňuje Jos Goebbels, předseda Ústředního nizozemského orgánu pro sektor masa.  "Vadí nám však, že používají terminologii specifickou pro maso, ačkoli všichni vědí, že v tom žádné maso není. Nemůže se tomu říkat kuře nebo hamburger, musí se to jmenovat jinak, aby to spotřebitele nemýlilo," dodává.

Kmenové buňky jsou daleká budoucnost

Zatímco Vegetariánský řezník útočí úspěšně na trh "masem" rostlinného původu, pokusy vypěstovat hamburger z kmenových buněk krávy jsou teprve v počátcích. Také u zrodu této technologie stojí Nizozemec. Ve frankenburgeru, jak jeho hamburger vyrobený na základě kmenových buněk pojmenoval tisk, vidí jeho duševní otec způsob, jak se vyrovnat s rostoucí poptávkou po mase ve světě a vyřešit problém znečišťování životního prostředí i otázku práv zvířat.

"Komerčně životaschopný bude možná až za 20 let, zatímco my jsme tu již dnes," komentuje pokusy s frankenburgerem Korteweg.  

"Přejít na vegetariánskou stravu je poměrně snadné ve srovnání s náhražkami paliva pro letadla či zaváděním elektromobilů," prohlašuje Olof van der Gaag, ředitel kampaně pro Natuur & Milieu. Kdyby každý Nizozemec jedl maso v týdnu o jeden den méně, rovnalo by se snížení emisí skleníkových plynů stažení jednoho milionu automobilů z provozu, tvrdí Olof van der Gaag.