Malých pivovarů s ročním výstavem do 10 000 hektolitrů přibývá nezvykle rychlým tempem. "V posledních třech letech jich je tak padesát za rok," poznamenal prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Přestože malých pivovarů je proti velkým zhruba čtyřikrát více, odhaduje jejich podíl na celkové domácí výrobě piva v loňském roce na jedno procento.

Zejména díky pokračujícímu růstu jejich počtu podle odhadů svazu minipivovary loni uvařily o 15 procent piva více než o rok dříve. Tuzemská pivovarská dvojka, Pivovary Staropramen, ve středu uvedla, že podle jejích údajů celý tuzemský pivovarský trh loni meziročně klesl o tři až čtyři procenta.

Minipivovarům se daří i přesto, že jejich produkty jsou v průměru o deset až 50 procent dražší než pivo od velkých výrobců. Nové vznikají po celé republice, kromě Prahy jich nejvíce připadá na Moravskoslezský kraj. Své zákazníky lákají na jiné pivo, než je v Česku i celosvětově nejrozšířenější ležák. Díky malým vyráběným objemům mohou více experimentovat a vařit různé pivní speciály, což také dělají.

Mezi zákazníky je velký zájem například o silná piva typu India Pale Ale či pšeničná piva. "Začíná móda piv Wood and Barrel aged, to znamená piva v sudech po destilátech, po whisky, po bourbonu či dobrých vínech," poznamenal Šuráň.

Na zvýšený zájem konzumentů reagují i restaurace. Přibývá například těch, které mají několik kohoutů, ze kterých čepují různé druhy piv, jež často střídají, což ještě před několika lety bylo velmi neobvyklé.

"Minipivovary jsou živou vodou pivovarnického řemesla, které bylo již skoro na vymření," podotkl Šuráň. Na začátku 90. let 20. století existoval v celém Československu jediný minipivovar – pivovar u Fleků. "Po roce 1991 se začaly zvolna budovat nové minipivovary, jejichž nárůst nabral v dnešní době pořádné obrátky, a byť je jejich podíl na výrobě piva v České republice zanedbatelný, začínají se stávat svébytnou součástí pivovarnického průmyslu," dodal.