První dekády třetího tisíciletí jsou svědkem působivého comebacku ginu. Jeho iniciátory jsou spíše než velké značky výrobci "butikových pálenek", jejichž dosah je někdy omezen jen na bary v blízkém okolí, jindy zamíří dál, ale zpravidla tak jako tak jen do míst, jež jim z nějakého důvodu − ať už je to vztah k producentovi nebo třeba shoda názvu se jménem podniku − drží palce.

Bugsy's DNA gin je působivým příkladem takové značky, jež od samého zrodu myšlenky má ambice dosáhnout nejvyšší exkluzivity. Pouhých 666 lahví je k dispozici výhradně v patrně nejúspěšnějším českém baru. Lahve jsou ručně číslovány a jejich pouzdro − samo o sobě umělecké dílo a nákladově určitě náročná položka − zcela "bez obalu" prezentuje čtrnáct bylin a koření, jež se podílí na aromatickém a chuťovém profilu ginu (zázvor je nezaslouženě zamlčen).

Jejich seznam je tím důvodem, proč se "Bugsy's DNA gin" jmenuje tak, jak se jmenuje. Do jeho jednotlivých položek se promítly gastronomické preference členů jeho dvanáctičlenného týmu; výrobce Martin Žufánek přidal povinný jalovec a doladil kompozici právě zázvorem.