Bourbon whiskey Rebel Yell, pojmenovaná mimochodem po bojovém pokřiku amerického Jihu proti Severu, neměla v Česku nikdy na růžích ustláno, sdílejíc tak svůj osud například s jinou pitelnou − v tomto případě skotskou − whisky Old Smuggler.

Americká receptura se zrodila v polovině 19. století; od samého počátku ji od hlavního proudu bourbonu, v němž ze zákona převažující kukuřici asistovalo žito, odlišoval decentně pšeničný odstín. Uplynulo více než 150 let a ejhle, pšeničný rebelant vzal žito na milost − a přesto neztratil tvář.

"Podtitulek" etikety uvádí "A Blend Of Bourbon And Rye Whiskey" a hlásí se tak k trendu, jejž bych nejspíš nazval hybridizací zrajících obilných destilátů. Ta se projevuje kombinací dvou i více typů ať už obilím, technologickým způsobem, nebo třeba i geograficky odlišných whisky s cílem vytvořit "lepší", přinejmenším však "jinou" whisky. V případě Rebel Yell se to podařilo. Bourbon jí vtiskl mihotavě měděnou barvu a ve vůni vanilkovou lahodnost zostřenou 45 % obj. alkoholu, žito se hlásí kořenitostí a typickým aromatem tabáku. V chuti se prosazuje žito, kůra citrusů, zejména pomeranče, potvrzené tandemem vanilky a koření.

Otázkou zůstává ona zmíněná "zachovaná tvář". Přestože výrobce neuvádí původ whiskey, jež tvoří "a blend" − a neurčitý člen se tak stává do jisté míry symbolem −, můžeme téměř s jistotou předpokládat, že bourbonová frakce pochází z Heaven Hill Distillery (Kentucky) hlásící se stále k pšeničnému akcentu, zatímco žitná má původ na proslulém Středozápadě, konkrétně v Midwest Grain Products of Indiana. Takže nakonec jde o hybrid takříkajíc exponenciální, jak druhový, tak mezistátní.