Stát při slepé degustaci před rozhodnutím, co to vlastně mám ve sklence pod názvem Bonpland Rouge, prohlásil bych nejspíš, že "záhadu". Vůně nenápadně medová vyvolává vzpomínku na francouzský aperitiv Lillet Blanc, na vzdáleném pozadí se ozývá Stará myslivecká Reserve (posléze se ukáže, že naprosto oprávněně) a zároveň odněkud dotírá otevřená lahev vína. Chuť záhadu dále rozvíjí. Nepražené mandle a kandované datle se při polknutí zavinují do výrazně suchého hávu. Poslední pomoc − nechat sklenku být a po nějaké chvíli přivonět a enigma je konečně vyřešena! Ke slovu se hlásí cukrová třtina a stopy skořice. Takže je to rum, ale proč ty pochybnosti?

V tomto případě je odpověď naopak velmi jednoduchá. Bonpland Rouge je kompozice sice sestavená z rumů Guatemaly, Guyany, Jamajky, Nikaraguy a Trinidadu, jež primárně zrály v zemích svého původu, ale poté byly dopraveny do Avadis Distillery v regionu Mosely, kde je smíchal master blender Andreas Wallendar a uložil k dalšímu zrání do barikových sudů po odrůdě Pinot Noir (odtud Stará myslivecká Reserve, na níž se podílí francouzský vinný destilát).

Před lahvováním žádné přislazování, přibarvování či filtrace zastudena. Vinný sud zjemnil rumový charakter produktu, aniž poskytl byrokracii legislativní klacek, jímž by ho vyhnala z kategorie, a výrobce se může těšit, že jí nabídl "další směr". Jsem zdrženlivý vůči představě, že je Bonpland vhodný jako báze míšených nápojů. Na to je se svými 40 % objemovými alkoholu nedostatečně razantní. Prosadí se určitě v "čistém stavu" třeba v akordu s prvotřídním espresem.

A enigmatický název? Aimé Jacques Alexandre Bonpland, francouzský lékař, biolog, botanik a přírodovědec proslul mj. jako doprovod Alexandra von Humboldta při jeho pět let trvající cestě po Mexiku, Kolumbii, Orinoku a Amazonce. Do Jižní Ameriky se posléze vrátil a v Argentině ve čtyřiaosmdesáti letech zesnul…