Jsem jeden z nich. Myšleno lidí s houskou. Nikoliv, není to nic, za co by se měla dávat Nobelova cena, prostě plátek sekané v bílém pečivu. Na výběr buď s hořčicí, nebo kečupem. Ale já ji mám nejradši bez ničeho. Protože chuť té sekané je famózní. Ptám se Terezy Bočkové, spolumajitelky lahůdkářství J. Gruber, čím to je. "Taky jsem o tom už přemýšlela. A myslím, že je to tím, že je ta sekaná prostě dobrá," usměje se.

Sešli jsme se na oběd nikoliv s houskou v ruce, ale v bistru Proti proudu. To je jen kousek od lahůdkářství, tak pět minut chůze. "Mám to tady ráda, protože se tu dá snídat celý den. Někdy se sem třeba i na několik hodin zašiju s notebookem a pracuju," říká. Podobně chodí i do nedalekých kaváren Můj šálek kávy nebo Mamacoffee. Udělá tam toho obvykle víc než v obchodě, kde většinou sedí s notebookem na mrazáku.

Tereza Bočková je z Brna a tam taky bydlí. Zde v roce 2013, s kamarádkou a jejím bratrem, začali jako tři společníci provozovat první obchod. O tři roky později následoval ten karlínský. V Praze dnes tedy tráví tak tři dny v týdnu. A do Karlína se zamilovala. "Jsem Brňačka, jakože opravdová Brňačka, takže jinde bydlet nechci, ale kdybych se už musela stěhovat, tak do Karlína."

Pracovní oběd s Terezou Bočkovou

Vypadá mladě, a když jí to řeknu, má pocit, že ji jen chci potěšit. Ale kdepak, navíc mladistvý dojem posiluje všechna ta energie, kterou překypuje. Tereza Bočková na vás už na prvním setkání působí jako jedna z těch žen, které všechno chtějí hned, a pro jistotu také stále rychle mluví. Když už se bavíme o věku, začne mě trumfovat vzpomínkami na svůj první mobil v 90. letech, údajně Motorolu s anténkou. Nenechám se zahanbit a vytahuju − pouze verbálně, pochopitelně − i já svůj první mobil. Model Dancall, rovněž s anténkou.

BISTRO PROTI PROUDU

◼ Karlínské bistro vlastní (se svým manželem) rovněž bývalá novinářka Karolina Konečná. A také autorka kuchařky s recepty ze Sardinie. "Karolina je mi sympatická, protože je trochu jako já. Plná energie, pozitivní, se spoustou plánů," říká Tereza Bočková.

◼ Ve stálé nabídce bistra jsou mimo jiné vyhlášená pomazánka či skvělé dorty. My jsme obědvali shodou okolností v den, který Britové přejmenovali na Pancake Day neboli Palačinkový den. Takže menu se tomu dočasně přizpůsobilo.

O mobilech nemluvíme náhodou, Tereza Bočková totiž začínala jako novinářka v brněnském odborném vydavatelství Computer Press, kam nastoupila hned po vysoké. Neptejte se, k čemu bylo mladé editorce časopisů o moderních technologiích studium češtiny a estetiky na brněnské filozofické fakultě. Ale asi jí nebylo o nic víc užitečné než teď, kdy do Česka dováží mimo jiné sekanou, paštiky či extrawurst.

Brněnský Computer Press byl na přelomu století šlapajícím moderním vydavatelstvím, které využilo zájmu o technologie i nástupu webu. Řídil ho jeden z jeho zakladatelů Jiří Hlavenka, dnes brněnský investor (mimo jiné do globálně úspěšného start­-upu Kiwi.com) a také politik. "Jura byl skvělý šéf. Dokázal nás neuvěřitelně nadchnout, takže jsme seděli 20 hodin denně u počítačů a měli pocit, že děláme díru do světa," vzpomíná.

Vydavatelství pak ovšem zakladatelé úspěšně prodali a Tereza Bočková, která řídila časopis Mobility a poté i celou divizi časopisů, po sedmi letech firmu opustila. Krátce ještě koketovala s novinařinou, když kamarádovi pomáhala s vydáváním časopisu Telefon.

Od technologií k lahůdkám

Delikatesy si vybíráme sami, z Rakouska či Německa, ale nechybí ani paštiky z Francie, salámy z Itálie, sýry ze Švýcarska.

A kde se vzal nápad otevřít si lahůdkářství? "S partou kamarádů jsme jezdili do Rakouska na hory a vždycky tam hodně nakupovali jídlo. A bylo nám divné, že i ty běžné věci z obchodu vypadají normálně a obyčejně a přitom chutnají líp než u nás. Takže jsme je začali dovážet a prodávat." Ona sama se stará o sortiment, kamarádka je "analytický mozek, který zvládá vše, co já nezvládnu", směje se, a bratr kamarádky "drží peníze". Docela dobrá dělba práce.

Zvlášť když výběr a objednávání zboží znamená zároveň časté ochutnávání nejrůznějších delikates. Přece nejde pustit do obchodu jídlo, které jeho majitelé neznají! "Znamená to, že pak vlastně celý den jím," říká Tereza Bočková.

Na jejím apetitu se to však neprojevilo. V bistru dnes mají "palačinkový den" a my si je dáváme ve slaném provedení − malajské s kokosovým mlékem, ona s kachním masem, já s bůčkem. Chutnají skvěle.

Firma J. Gruber dnes už neobnáší jen dva obchody, ale také e­-shop. "Začali jsme ho provozovat spíš z důvodu marketingu, ale ukázalo se, že funguje lépe, než jsme čekali. Dnes už nám dělá větší obrat než oba obchody dohromady." K adrese delikatesy.online teď nově přibude ještě e­-shop specializovaný na lahvová piva z malých pivovarů.

"Můj společník je do kšeftu, tak koupil doménu beershop.cz a už se do toho pouštíme!" drmolí s neutuchající energií Tereza Bočková.

V nabídce delikates už dnes zdaleka nejsou jen potraviny z Rakouska nebo Německa, byť stále mají zvláštní postavení. "Vybíráme a dovážíme si je sami," říká. Ale nechybí ani paštiky z Francie, salámy z Itálie, sýry ze Švýcarska.

A jaká je srdcovka Terezy Bočkové, ženy, které velká část sortimentu projde nejen obrazně řečeno pod rukama, ale i žaludkem? Mám pocit, že když odpovídá, tak se skoro zardí. Prostě lovestory se vším všudy. "Nebudu lhát. Je to sekaná."