Poobědvat s Martinem Reinerem je příjemné hned z několika důvodů. Jednak dokáže i na nejobyčejnější otázku odpovědět něco zajímavého a vtipného, jednak umí nenuceně rozptýlit pochybnosti ohledně stolování. Když se na tácu před námi objeví barevné rolky sushi a já přiznám, že neumím používat hůlky, prohodí, že jeho žena je jí rukama.

"Miluji italskou a japonskou kuchyni a v obou zemích jsem viděl jíst domorodce. Myslím, že Češi mají vžitou biedermeierovskou představu stolování, div ne se zvednutými malíčky. Zatímco Italové jedí špagety jen vidličkou. Natočí je, nacpou do pusy, co čouhá, to ukousnou a zbytek spadne zpátky do talíře. Zrovna tak Asijci, kteří mají na oběd zhruba tři minuty." Sám se přitom chopí hůlek zcela suverénně.

Po vietnamských závitcích s krevetami, které jsme měli jako předkrm, na mě čeká maki sushi s tobiko − barevným kaviárem z létajících ryb. Oranžové a zelené bublinky příjemně praskají mezi zuby. Můj spolustolovník se pustí do tuňákového a lososového nigiri sushi. "Vím, že je tady umí dobře udělat. Kachnu si taky někdy dávám, ale ta není v nijak mimořádné úpravě. Výbornou dělají třeba i v čínské restauraci na Veselé. Není to sice luxus, pokud jde o interiér, ale jídlo mají skvělé. Bohužel točí stejně jako všechny čínské restaurace v republice Budvar. Zřejmě jde o nějakou hromadnou smlouvu s pivovarem, který vaří nejstrašnější pivo na světě."

Přes čtvrt milionu veršů

Asijská restaurace Umami není zdaleka jediným podnikem na pomyslné Reinerově gastro­mapě Brna. V odpoledních hodinách sedává občas v Lokálu, kde pracuje. Mimo jiné tu vyřizuje věci potřebné pro chod nakladatelství Druhé město. Založil ho v roce 2005 po tom, co ukončil činnost patnáct let fungujícího Petrova.

"Práci pro nakladatelství teď věnuji tak 15−20 procent svého času, o něco víc na jaře a na podzim, kdy je sezona. Po 25 letech máme skvěle vychytaný provoz, funguji převážně jako přítel na telefonu. S grafikem, redaktorem nebo se dvěma hlavními tiskárnami spolupracuji od 90. let, takže všichni vědí, co a jak."

Pracovní oběd se spisovatelem a nakladatelem Martinem Reinerem

V edičním plánu Druhého města bývá 10−12 titulů ročně a sestavuje ho přímo pan majitel. Letos je v něm i výbor z díla Ivana Blatného, básníka, o němž Reiner dokončil před třemi lety obsáhlý román a dostal za něj Cenu Josefa Škvoreckého i Magnesii Literu.

UMAMI

Asijská restaurace a sushi bistro spadá do střední až vyšší kategorie podniků svého druhu. Interiér v minimalisticky pojatém duchu s bílými stěnami a nábytkem ze světlého dřeva vzbuzuje dojem čistoty, narušuje ho jen podivné zátiší s palmami při jedné stěně v zadní části podniku. Jídlo nadprůměrné, ceny vyšší, ale nepřemrštěné, obsluha příjemná.

"Chystám výbor z pozdního Blatného, z textů, které vznikaly od roku 1984. Zrovna včera jsem to počítal a zjistil jsem, že v sešitech, teď už přepsaných do počítače, je víc než 320 tisíc veršů. Z toho jsem vybral asi 450 básniček, což vlastně není nijak moc."