Relativně prudký svah, navíc orientovaný k severu. Menší pozemek se vzrostlými stromy. Dar od rodičů. Požadavek na malý úsporný domek. Osloven architekt kamarád. Architekt důsledný, precizní, často neústupný. Vždy hledající neotřelé řešení, které bude odpovídat na klientovy požadavky. Navíc přinese něco, co si stavebník na začátku procesu rozhodně představit neuměl.

První úvahy, první černobílé skici. Nádherné. Tajemné. Tajuplné. "Dům" v sadu. Mezi stromy. Dům v uvozovkách. Spíš záhadný tvor, živočich, houba, strom, kus skály, kámen, pozůstatek válečného opevnění. Jen ne klasický dům. Zvláštní tvar. Ruská televize o něm přijela natáčet reportáž ještě dlouho před dokončením. "K lesu vchod, k Ivanovi zády" se ukázalo jako silné lákadlo. Chaloupka na kuří nožce z notoricky známé pohádky.

Zaoblený mnohoúhelník

Při bližším prozkoumání jde o docela racio­nální návrh. Dům je vyzdvižen nad terén. Stojí na betonovém sloupu, který plynule přechází v kruh tvořící základ podlahy. Na něj navazuje dřevěná trámová konstrukce. Stabilita domu je pojištěna spojením s přístupovou ocelovou lávkou. Ta ústí na betonovou platformu v nejvyšší části pozemku, kterou je možno využít jako venkovní terasu.

Z počítačového modelu byla konstrukce domu vyřezána 3D frézou a na místě seskládána jako stavebnice. Plochy mezi jednotlivými trámy jsou tvořeny rovinami. Stavba je opláštěna březovou překližkou, která je uvnitř vidět, zvenku je ale překryta 16centimetrovou vrstvou polyuretanového nástřiku, který tvoří tepelnou izolaci i ochranu proti povětrnostním vlivům. Mnohoúhelnost konstrukce je opticky "setřena" díky rozdílné tloušťce nástřiku polyuretanu a jeho umnému zbroušení do organičtěji působícího tvaru.

Dispozice je třípodlažní. Vyzdvižené přízemí je nejdůležitější a obsahuje všechny hlavní funkce domu. Půdorysně jde o kombinaci kruhu a dvou čtverců. Kde je vhodnější pravoúhlost (kuchyň, koupelna, toaleta, dětský pokoj), je dům pravoúhlý, kde je možné trochu více plýtvat prostorem (obývací pokoj, ložnice rodičů a částečně vstupní hala), využívá stavba organického tvarování.

Dům v sadu

◼ Autoři: Jan Šépka, Šépka architekti www.sepka-architekti.cz
◼ Spolupráce: Vítězslav Kůstka, Jan Kolář
◼ Obestavěný prostor: 342 m³
◼ Užitná plocha: 80 m²
◼ Hlavní dodavatelé: Hobst, a. s., Dektrade, a. s., Fortna stav, s. r. o., Metalimpex Group, spol. s r. o., Truhlářství Davídek, Pur-izolace, s. r. o., Bezrámy.cz
◼ Projekt: 2011
◼ Realizace: 2014–2016
◼ Náklady: 3,5 mil. Kč

Stavba se směrem vzhůru prudce zmenšuje, přesto v ní najdeme vertikálně spojitý prostor přes všechna tři patra. Díky okennímu otvoru v posledním podlaží dostává v přízemí na sever orientovaný obytný prostor i jižní slunce.

Daň za úsporný objem představuje mimořádně prudké mlynářské schodiště do ložnice a do pracovny. Malé množství větších okenních otvorů (pracovna, ložnice, vchod, obývací prostor) pak zase neumožňuje příliš dobré přirozené prosvětlení kuchyně.

Dům se nachází v údolí s výhledem na Kyjský rybník a Rokytku. Na pomezí vilové čtvrti a zahrádkářské oblasti a aspekty obojího si trochu nese v sobě. Je proto pochopitelná snaha architekta co nejméně zasahovat do pozemku.

Minimalizaci kontaktu domu se svahem v podobě jediného nosného sloupu světově proslavil legendární americký architekt John Lautner v roce 1960 při návrhu rodinného domu, kterému se následně začalo přezdívat Chemosphere. Vedly ho k tomu tehdy podobné důvody jako Jana Šépku v Kyjích, a to včetně lepšího výhledu z interiéru. V Los Angeles k tomu můžeme připočíst i oprávněnou obavu ze zemětřesení.

Radikální jinakost

Od momentu, kdy jsem tento projekt spatřil poprvé, se nemohu zbavit několika myšlenek: dům se vztahuje k přírodním hodnotám pozemku i širšího okolí. Tedy k tomu, co zde architekt považuje za největší kvalitu. To je tedy jeho hlavní kontext. Kontextem pro něj nejsou okolní domy. K těm se nevztahuje nijak. Je to vidět i na skicách, kde žádný z okolních domů nenajdeme. Jistě, není to architektova povinnost, ale majitelé se pak nemohou divit tomu, že budou centrem značné pozornosti. Ta jinakost se totiž týká v zásadě všech aspektů stavby. Tvaru, materiálu, jednolitosti, založení.

V mnoha diskusích nad radikálními domy v Česku pravidelně nacházím názor: "Je to zajímavý návrh, ale ne na tomto místě. Hodil by se jinam." V tomto případě tomu nebude jinak. A tím jinam se většinou myslí absolutní samota, kde žádný jiný objekt není v dohledu. Nechci předjímat ani generalizovat, jaké tento malý dům vzbudí reakce v okolí a u nejbližších sousedů. Ale nedivil bych se, kdyby byly většinou negativní. Hrozně rád se ale budu mýlit a majitelům přeji co největší radost z bydlení.