Dýně, či spíše tykve, jak by se měly správně nazývat, jsou na jídelníčku Evropanů od 15. století. Jednoleté popínavé rostliny z čeledi tykvovitých původem z Ameriky na starý kontinent dovážely hlavně španělské lodě. Pro námořníky představovaly zásobárnu vitaminů, která vydržela i několik měsíců. Nejvíc ale dýně šířili Benátčané. Při obchodování s Maďary používali tuto zeleninu jako osobité platidlo. Tykvím se kolem Dunaje začalo dařit a postupně se dostaly i do českých zemí.

První evropští osadníci severoamerického kontinentu přečkávali tamní zimy jen díky indiánům. Ti jim poskytli jídlo, mimo jiné i dýně. Hlady zemřela "jen" polovina z "bledých tváří" a ti, kteří přežili, začali na jaře z vděčnosti vysazovat dýně. Dnes patří například dýňový koláč (pumpkin pie) ke Dni díkůvzdání stejně neodmyslitelně jako krocan.

Anglický výraz pro tykev − pumpkin − pochází ze starofrancouzského "pompon". Ten je odvozen z latinského "pepo", což znamená meloun. Ten patří rovněž do čeledi tykvovitých. Pokud jde o původ českého názvu dýně, jedná se o takzvané praevropské slovo − tedy o slovo z jazyků lidí, kteří v Evropě žili ještě před příchodem Indoevropanů.

Z tykví lze připravit mnoho variací sladkých i slaných pokrmů. Na zahřátí v zimě, ale i v jarním větrném počasí je však nejlepší krémová polévka. Receptů existují desítky, možná stovky.

jarvis_58dd00c5498e76914eda56c3.jpeg
Krémovou polévku z dýně máslové nebo hokkaido je třeba po uvaření dohladka rozmixovat.
Foto: Honza Mudra

V pražském Universal Restaurantu, zaměřeném na francouzskou kuchyni, můžete na dýňovou polévku narazit i v denní nabídce. Připravují ji tu trochu netradičně, nejčastěji však z dýně máslové nebo hokkaido. Kromě klasického koření jako cibule, česnek, sůl a pepř přidávají ještě rybí, sójovou a tabasco omáčku, nové koření a čerstvý zázvor. Místo smetany využívají k dosažení krémové konzistence kokosové mléko.

"Není to žádná věda," říká s nadhledem manažer restaurace Petr Šilhavý. "Nejdůležitější je polévku po uvaření správně dohladka rozmixovat a nepřidávat kokosové mléko, dokud se ještě vaří. Pak by se totiž mohla srazit." Na nezájem hostů si dýňová polévka rozhodně nemůže stěžovat. "Když ji máme na lístku, lidé si ji dávají víc než cibulačku, kterou servírujeme celoročně," dodává Šilhavý.