Po období půstu, kdy se jedlo střídmě či se nejedlo vůbec, byly Velikonoce v minulosti ve znamení ušetřených zásob a také čerstvých jarních ingrediencí. Na sváteční stoly se kromě sladkostí v podobě jidášků, mazanců, beránků a čokolády dostávala tedy zejména uzená masa, nebo naopak mladé pečínky, jarní kuřátka, jehněčí, kůzlečí a další delikatesy. Těch si i dnes začínáme užívat.

Připomeňme bylinky − mladičké kopřivy jsou doslova nabité vším, co tělo po zimě potřebuje. Proto na ně nezapomínejme. Stačí je spařit, třeba společně se špenátovými listy, přidat trochu pokrájené čekanky, pokapat olejem či citronem, a lehká příloha je hotová.

Co praví pranostiky

◼ Je­-li Zelený čtvrtek bílý, léto bude teplé.

◼ Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.

◼ Velký pátek deštivý, rok dál bude žíznivý.

◼ Prší­-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.

◼ Hezky­-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.

◼ Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.

K dalším typickým velikonočním pokrmům patří i nejrůznější nádivky a nákypy, opět ochucené bylinkami, uzeným nebo třeba sušenými houbami.