Údajně nejstarší zdobená kraslice je stará více než 2300 let. Dalších dokladů o významu vajec ve spojení s nejrůznějšími obřady, včetně oslav života, jara a později znovuzrození Krista, najdeme v historických dokladech i umění bezpočet. A nejde jen o oslavy − podle mnoha věřících je darovanému vejci připisována magická schopnost probudit v člověku novou životní sílu, prolomit brány záhrobí jako skořápku a vrátit se zpět do světa živých. Nakolik za to mohla vejce, která údajně Kristovi přinesla Máří Magdalena, těžko říct, každopádně svátky jeho zmrtvýchvstání si bez vajec umíme představit jen těžko.

Reklamní hvězda i delikatesa

Vejce je vůbec dokonalá věc. Začněme od "designu". Naprosto čistá, jednoduchá křivka. Jako vzor dokonalé krásy je miloval například Salvador Dalí. A nemusíme chodit daleko: není divu, že právě dvojrozměrná animovaná postavička pana Vajíčka, později mu přibyla i paní Vajíčková, je dodnes symbolem československé televizní reklamy. Mimochodem, když už jsme u té symboliky, autorem obou postaviček je animátor Eduard Hofman, tedy ten, jehož vůbec prvním celovečerním kresleným filmem bylo koncem 50. let slavné Stvoření světa.

Vejce ve své jednoduchosti prostě funguje, na obrazovce i v kuchyni. Proto je nakonec najdeme v receptech z celého světa. V těch nejjednodušších, ale i v rafinovaných úpravách. Pro kuchaře bývá výzvou. Připravit je, aby bylo dokonalé, chce cvik, zručnost i nápad. Vlastně je to malá alchymie. Vychytat čas, přesnou strukturu, konzistenci. Ovšem pozor, není vejce jako vejce − je logické, že jinou dobu budeme vařit vejce křepelčí a vejce pštrosí, ale už ne každý ví, že čas se různí i podle odlišných nadmořských výšek. Prostě vejce si žádá svůj díl umění a musí se na ně jít chytře.

Tip

Bublinky a vejce

jarvis_58e63317498e75af765e0f70.jpeg

◼ Po nevšedních zážitcích z minulých let, kdy hlavní roli hrálo rajče a pak brambora, se v unikátním projektu šampaňského domu Krug, který páruje každý rok své Krug Grande Cuvée s jednou surovinou, ocitlo ve středu dění vejce.
◼ O úspěch v této špičkové disciplíně se utkalo 17 výjimečných šéfkuchařů z 11 zemí a tří kontinentů, od začínajících kuchařských hvězd po matadory ověnčené michelinskými hvězdami. A výsledek? Nejlepší je ochutnat.
◼ Inspirací může být tematická kniha s názvem Ztracené, míchané nebo smažené? se snímky švédské fotografky Jenny Zarinsové.
◼ Na snímku ve fotogalerii je "pan Vajíčko" Francouz Vivien Durand z restaurace Le prince Noir, který se prezentoval volským okem s krevetami, foie gras a ořechy.

Jaká vybrat a jak je vařit?

Pokud chcete zvolit maximálně zdravou vaječnou dobrotu, zkuste vejce křepelčí. Jsou výrazně menší, mají pevnější, mírně kožovitou slupku, ale o to větší je to zázrak s několikanásobně vyšším obsahem vitaminu A, B1 a B2, fosforu, železa a draslíku.

V Japonsku jsou dokonce povinně součástí dětské stravy a připisují se jim léčebné účinky při potížích s imunitou, krevním tlakem, trávením, astmatem a bolestmi hlavy. Doporučují se jako prevence nachlazení a údajně mají i antibakteriální efekt. Křepelčí vajíčko je vlastně zdravotní bomba, jež spolu s jarní zeleninou zafunguje skvěle jako salát i lehká příloha. 

Ale ani slepičí vejce není k zahození. A tady se nabízejí doslova stovky nejrůznějších úprav. Ať už zvolíte jakoukoliv, hlavní zásady jsou jasné: maximální čerstvost, před úpravou vyndat vejce z chladu a nechat je vytemperovat na pokojovou teplotu. Zbytečně je také nepřevařujeme, byť je chceme opravdu natvrdo, stačí 7−8 minut, rozhodně ne více než 10 minut.

Aby se vejce dobře loupala, je šikovné přidat do hrnce s vodou trochu soli či octa. Tolik vejce natvrdo. Na hniličku je ideální vložit je do horké vody na 4,5−5 minut. Ztracená vejce − tedy vejce bez skořápky − budeme vařit ve vodě asi tři minuty. A pak můžeme ještě smažit… Ovšem vždy to bude o hravosti i umu.

Sázené vejce, variabilní a dokonalé

Yosuke Suga z tokijské restaurace Sugalabo v rámci projektu šampaňského domu Krug zkombinoval moderní francouzskou kuchyni s japonskou střídmostí. Výsledek? Dokonalá pánvička plná chutí − vejce a černý lanýž v hlavní roli.

◼ Suroviny na dvě porce

5 slepičích nebo 9 křepelčích vajec,

dále podle chuti:
jarní bylinky,
klíčky,
nastrouhaný sýr,
lanýž,
nadrobno nakrájená šunka,
cibulka,
lehce osmažená jarní zelenina,
houby…

◼ Postup

Základem sázeného vejce nebo také volského oka je vedle čerstvého vejce i tuk či olej, který snese vysokou teplotu, musí být dokonale rozehřátý a bez vůní a příchutí. Nejlepší bude použít buď přepuštěné máslo, nebo olej smíchaný se sádlem. Do pánve pak necháme vejce lehce vyklouznout ze skořápky, aby žloutek zůstal neporušený, pracujeme rychle, aby se vejce dostala na pánev prakticky současně.

Ve chvíli, kdy mají vejce křupavé zlatavé okraje, stáhneme žár na nízkou teplotu a pánví lehce pohybujeme, abychom vejce přelili rozehřátým omastkem. Získají tak krásně zlatorůžovou barvu i na povrchu. Pokud chceme žloutek ještě více tepelně upravit, můžeme pánev na 30 vteřin zaklopit poklicí. Výsledkem je vejce osmažené na okrajích, uprostřed polotekuté. Vejce vyjmeme, necháme okapat na papírové utěrce a podáváme ve spojení s omáčkami, přílohou nebo jako součást složitějších pokrmů − steaků, burgerů atd. Anebo můžeme přidat další ingredience, iniciativě se meze nekladou. Na snímku najdete vedle jarních bylinek a lanýžů například i šafrán či konfitovaný citron.