V jeho univerzitní pracovně stojí velký regál od podlahy po strop zaplněný odbornými publikacemi a rozměrnými výkresy studentů. Chvíli mu trvá, než se zorientuje ve všech těch příjmeních, ale pak se s nadšením přehrabuje studiemi a ukazuje, jak by mohly vypadat budovy různých vinařství, kdyby se návrhy jeho svěřenců uvedly do praxe.

"Moderní architektura se naštěstí prosazuje už i na Moravě," těší inženýra Petra Dýra, který vyučuje na Ústavu architektury stavební fakulty VUT v Brně a v posledních několika letech se specializuje na vinařskou architekturu.

Snaží se razit myšlenku, aby vinaři své nové výrobní objekty stavěli na místech někdejších socialistických zemědělských družstev. Prý je to pro ně výhodnější. Vloni zpracoval se skupinou kolegů projekt zabývající se otázkou, jaká je architektonická perspektiva a využitelnost ruin bývalých JZD v České republice.

Jak se taková věc vlastně zkoumá?

Loni jsme s kolegy provedli výzkum spočívající v mapování zemědělských areálů na území Velkopavlovické vinařské oblasti, týkalo se to vesnic s méně než dvěma tisíci obyvateli. Zjistili jsme, že jsou téměř všechny nějakým způsobem alespoň částečně využity. Dílem zde působí zemědělské, dílem jiné subjekty, například autoservisy, řemeslné dílny, stavebniny, sklady a podobně. Míra využití těchto areálů obecně závisí na jejich dopravní dostupnosti a stavební kvalitě.

Zatím jsme se ale nedostali k vínu.

Chtěli jsme přijít právě na to, jestli v některém bývalém družstvu nepůsobí také vinařské subjekty. Odpověď je kupodivu negativní. Vinaři dávají přednost novým stavbám na zelené louce, respektive ve vinohradu.

Nejsou zchátralá družstva pro moderní vinaře prostě neatraktivní?

Skýtají naopak velký potenciál. Nemyslím ani tak vepříny nebo slepičárny, ty jsou hodně kontaminované a potřebovaly by nákladnou sanaci. Kdežto velké stovkové kravíny močovinou nasáklé nejsou, a to díky dříve používanému systému vazného stelivového ustájení, kdy se hnůj pravidelně dostával pryč z budovy. Po rekonstrukci je takový kravín zajímavým místem, kam by vinař mohl přesunout svou výrobu.

Proč by to ale pro něj mělo být lepší volbou než vybudovat nový vinařský dům?

Může využít potenciálu už vybudovaných inženýrských sítí. Sólo stavba nového domu uprostřed vinic může být problematická, což je třeba případ renomovaného Sonberku, kdy musíte do nezastavěné krajiny dovést veškerou technickou infrastrukturu. Základ tvoří trojlístek elektřina–voda–odpady a každý metr inženýrské sítě stojí hodně peněz. Bývalá JZD disponují trafostanicemi, vodovody i příjezdovými komunikacemi. Z investičního hlediska by tedy tato varianta byla pro vinaře mnohem výhodnější.Petr Dýr, odborník na vinařskou architekturu.

Už v Česku někteří vinaři bývalá JZD využívají?

Moc pěknou práci odvedli naši absolventi Jakub Caha s Markem Ječmenem, kteří vytvořili minimalistický objekt kvádrového tvaru v areálu hustopečského družstva pro Vinařství Fabig. Je zde krásně vidět kontrast se sousední budovou opuštěného vepřína, kterou chce mladý vinař Roman Fabig časem zbourat a přistavit další objekty vinařství, až se bude postupně rozvíjet. Opačný příklad pak vidím třeba ve Velkých Bílovicích. Na jedné straně obce leží velký a zpola opuštěný areál JZD, ale místní vinaři stavějí své nové vinařské domy na opačném konci, v blízkosti původní sklepní zástavby. Z mého pohledu by raději měli přebudovat JZD, snížit tak existující krajinnou zátěž a využít už založeného potenciálu.

Když mluvíte o krajinné zátěži, jaké škody vlastně u nás napáchalo socialistické agrárnictví?

Za těch 40 let se vesnické zemědělství přebudovalo v něco naprosto umělého, co tady zůstalo a zůstane. Nikdo hospodařící na velkých plochách se už nebude chtít vrátit zpátky k malým. Důsledků je mnoho. Zaznamenal jste třeba problém s divokými prasaty?

Asi ano.

Přemnožují se kvůli velkým monokulturním lánům zejména řepky, kukuřice a pšenice. Nacházejí tam veškerou potravu i zázemí a v podstatě nemají důvod tato místa opouštět. Jsou tím pádem nelovitelná. A pak snižujte jejich stavy, chce se mi jako aktivnímu myslivci povzdechnout.

Vinařství je v tuzemsku nejbohatším zemědělským oborem. Investují ale vinaři vydělané prostředky zpět do svého podnikání?

Mnozí z nich si skutečně uvědomili, že vyrábět dobré víno už nestačí a je potřeba jej aktivně propagovat. Dřív zvyklost konzumentovi velela nedívat se vinařům pod ruce, nyní je trend opačný – lákat opravdové i potenciální zákazníky do vinařských oblastí. A když někoho někam zvete, chcete mu ukázat pěkné a zajímavé prostředí. Tak vedle vinných sklípků vyrůstají restaurace a penziony, nezřídka o vysoké kvalitě poskytovaných služeb. Nové vinařské provozy bývají architektonicky cennými stavbami vybavenými moderní technologií. Někdy jsou natolik majestátní, že svou vnitřní atmosférou klidně mohou konkurovat církevním svatostánkům. Proto jsem kdysi jednu ze svých přednášek o moderních vinařských domech nazval Chrámy vína.Odborník na vinařskou architekturu Petr Dýr.

Kterým konkrétním projektům jste se v poslední době věnoval?

Pracovali jsme s týmem na třech malých vinařstvích, která mají ambici se rozšiřovat a potřebují k tomu odpovídající prostorové zázemí. Jedním z nich je Sekt Jan Petrák z Kobylí, jejž majitelka zdědila po svém otci. Nachází se v hospodářském traktu řadového rodinného domu a výsledkem studie je závěr majitelky, že pro požadovanou novou technologii jsou současné prostory příliš stísněné. Proto nejspíš bude v Kobylí hledat vhodnější místo. Podobná situace může nastat také ve druhém projektu, jenž se týká Vinařství Válka v Nosislavi. Zde se nabízí úvaha přesunutí výroby z rodinného domu právě do areálu bývalého JZD.

Vinařskou architekturou jste se před lety začal zabývat proto, že jste milovníkem vína?

To je jedna rovina věci. Pravidelně vyrážíte za vínem na jižní Moravu a postupně navazujete kontakty, které vás k tomu strhnou. Svou roli ale hraje i umístění naší školy ve vinařském regionu. Možná že kdyby fakulta stála v Žatci, zabývali bychom se chmelnicemi. V Jihlavě bychom naopak řešili, proč se tam nepěstují brambory, když tomu tak po staletí bylo a dobře se jim dařilo. Nyní se do obchodů dováží třeba až z Nizozemska.

Jsou moravští vinaři konzervativní, co se požadavků na architekturu týče?

Myslím si, že je v nich hodně konzervatismu, ale mění se to a aktuálně existuje řada nových zajímavých projektů nebo se připravují. U Mikulova staví novou halu Vinařství Volařík a Vinařství Fučík, to navíc v areálu zemědělského družstva, což mě těší. Autory navíc mají být Létající inženýři, kteří jsou už podepsaní pod povedenou Krásnou horou ve Starém Poddvorově. Z doslechu vím také o novém projektu v Bzenecké Doubravě, i tady to bude v areálu bývalého JZD. Do dvou let pak hodlá svůj výrobní komplex modernizovat Mikrosvín v Dolních Dunajovicích.

Nastane zanedlouho doba, kdy budou na Moravě většinu vinohradnické zástavby tvořit moderní vinařské domy?

Doufám, že by tomu tak mohlo být. Vždyť v některých postkomunistických zemích jsou v tomto ohledu o dost odvážnější, třeba v Maďarsku nebo Slovinsku. A naši rakouští sousedé, to je už úplně "jiná liga". Tam je to však způsobené odlišnou ekonomickou historií i současností.