V jeho univerzitní pracovně stojí velký regál od podlahy po strop zaplněný odbornými publikacemi a rozměrnými výkresy studentů. Chvíli mu trvá, než se zorientuje ve všech těch příjmeních, ale pak se s nadšením přehrabuje studiemi a ukazuje, jak by mohly vypadat budovy různých vinařství, kdyby se návrhy jeho svěřenců uvedly do praxe.

"Moderní architektura se naštěstí prosazuje už i na Moravě," těší inženýra Petra Dýra, který vyučuje na Ústavu architektury stavební fakulty VUT v Brně a v posledních několika letech se specializuje na vinařskou architekturu.

Snaží se razit myšlenku, aby vinaři své nové výrobní objekty stavěli na místech někdejších socialistických zemědělských družstev. Prý je to pro ně výhodnější. Vloni zpracoval se skupinou kolegů projekt zabývající se otázkou, jaká je architektonická perspektiva a využitelnost ruin bývalých JZD v České republice.

Jak se taková věc vlastně zkoumá?

Loni jsme s kolegy provedli výzkum spočívající v mapování zemědělských areálů na území Velkopavlovické vinařské oblasti, týkalo se to vesnic s méně než dvěma tisíci obyvateli. Zjistili jsme, že jsou téměř všechny nějakým způsobem alespoň částečně využity. Dílem zde působí zemědělské, dílem jiné subjekty, například autoservisy, řemeslné dílny, stavebniny, sklady a podobně. Míra využití těchto areálů obecně závisí na jejich dopravní dostupnosti a stavební kvalitě.

Zatím jsme se ale nedostali k vínu.

Chtěli jsme přijít právě na to, jestli v některém bývalém družstvu nepůsobí také vinařské subjekty. Odpověď je kupodivu negativní. Vinaři dávají přednost novým stavbám na zelené louce, respektive ve vinohradu.

Nejsou zchátralá družstva pro moderní vinaře prostě neatraktivní?