Našeho experimentu se zúčastnilo 15 kuchařských es a jejich úkol byl jasný: prozradit trojici jmen současných gastronomických talentů do 35 let. Z rozmanité škály věku, stylu i oblasti působení  vzešlo sedm více či méně známých jmen. Na mladé kuchaře jsme "zaútočili" s otázkami, které možná nečekali.

Kdybyste se nestal kuchařem, čím byste byl?

Nebudu vám lhát, že jsem toužil stát se kuchařem od první třídy. Ale můj táta je také kuchař a jako každý syn k němu vzhlížím, takže bylo pravděpodobné, že se vydám stejnou cestou.

Jaké jídlo ve školní jídelně jste nesnášel a jaké naopak miloval?

Nevím, jestli jsem víc nesnášel koprovku nebo žemlovku alias zemlbábu. Naopak rád jsem měl buchtičky s vanilkovým krémem.

Máte nějakou oblíbenou kuchařku?

Jedna kniha se mnou cestuje všude a už vypadá unaveně. Jmenuje se Důvěrnosti z kuchyně a napsal ji Anthony Bourdain, je to takový průvodce do kuchařovy duše tam a zpět.

Chtěl jste se někdy na kuchařinu "vykašlat"?

V zápalu emocí se mi to už asi párkrát stalo, ale to je takový chvilkový zkrat. Jsou náročné dny, kdy jezdím domů jen na otočku, osobní život trpí, jsem unavený a připadám si jako chodící mrtvola. Ale druhý den si uvědomím, že mě to prostě baví a dřina a pot k tomu patří.

Existuje jídlo nebo surovina, na něž si zatím netroufáte?

Určitě, v tuto chvíli mě napadají kachní embrya Balut.

Jaký je váš nejoblíbenější kuchařský nástroj?

◼ 30 let
◼ Šéfkuchař restaurace Buddha Bar
◼ Doporučili: Marek Fichtner, Roman Paulus

Nůž, bez kterého se neobejde žádný kuchař. Většinou do něj investuje nemalé peníze a pak o něj pečuje jako o svatý grál.

A co podle vás do kuchyně vůbec nepatří, a přesto tam je?

Lidé, kteří nemají vztah ke gastronomii a chodí si práci jen odkroutit.

Jak podle vás vypadá gastronomický hřích?

Má mnoho podob. Pro někoho to může být smažený sýr, fast food nebo piksla kečupu, můj gastronomický hřích je noční návštěva lednice a čokoláda.

Kam byste vzal svou přítelkyni na dobrou večeři?

Dobrých podniků nejen v Praze přibývá, a tak už je trochu problém si vybrat. Naposledy jsem zamířil do restaurace Field.

Co si nejraději dáváte k snídani?

Asi bych měl bych říci, že nejraději snídám müsli s nízkotučným bílým jogurtem. Opravdu se to snažím dodržovat, ale jednou za čas zhřeším a dám si čerstvé bílé pečivo s parmskou šunkou nebo pečenou slaninou.

Co si myslíte o hmyzu na talíři?

Říká se, že je to jídlo budoucnosti, ale myslím, že jde spíš o výstřelek.

Jaké jídlo se vám naposledy nepovedlo?

Nedávno se mi do rukou dostal kohout a já ho zkusil přetvořit na čínský způsob à la pekingská kachna. Bohužel výsledek nebyl takový, jaký jsem očekával.

Máte nějaký zlozvyk, nemoc z povolání?

Snažím se oddělovat práci od osobního života, i když to mnohdy nejde. Stále se mi hlavou honí nové recepty a v kuchyni dodržuji "zasedací" pořádek nožů a hrnců.

Řídíte se v kuchyni nějakým mottem?

Každý tým je tak slabý, jako jeho nejslabší článek.

Máte tetování?

Pár tetování už mám a vím, že ještě další přibudou. V současné době mám potetované obě ruce pod lokty. Vesměs jde o takovou směsku tetování v asijském duchu. Mám vytetovaného Buddhu, indonéské bůžky, vážku, koi kapra, chobotnici, lebku a to je asi do dnešního dne vše. Vlastně lze říct, že jde o nějakou životní cestu, ještě tam budu muset zapojit koriandr.

Jaký jste šéfkuchař?

To se musíte spíše zeptat týmu, který za mnou stojí. Ale myslím, že jsem férový, a když něco někomu vytýkám, je to oprávněné.

Proč je podle vás tak málo šéfkuchařek?

Kuchařina je časově i fyzicky náročná. Když chcete být úspěšný, musíte tomu obětovat nějaký čas. Holky časem myslí na založení rodiny, což se úplně neshoduje s tímto povoláním na zmíněné pozici.