Ne vždy představuje nejdražší položka jídelního lístku ta nejlahodnější sousta. Samozřejmě, cena použitých ingredien­cí je zásadní, a čím lepší a kvalitnější jsou, stoupá. Ale vezměte si třeba takové zlato. Umocní hlavně estetický dojem a na špičku jídelního lísku může vystřelit i plebejský burger nebo jinak běžný dezert. Ke konzumaci je samozřejmě určeno jedlé vícekarátové zlato, a to buď samotné, nebo ve směsi se stříbrem, obojí se používá jako prach, hoblinky i jemné plátky.

Ať už jde ale o steak, zmrzlinu, pozlacené sushi či řízek ve zlaté strouhance, v puse žádný zázrak, zato na efekt i cenu má vliv veliký. Ostatně svědčí o tom i nejrůznější žebříčky nejdražších jídel světa. Zlato na talíři, teď nemyslíme designové provedení porcelánového servisu, umí vzbudit pocit exkluzivity a výjimečnosti. Omezenost zdrojů pak představuje další nejčastější důvod, proč ceny surovin a s nimi i vybraných pokrmů mohou šplhat do závratných výšek.

Luxus nemusí být hezký

Rádi si připlatíme za jedinečný zážitek a novou zkušenost, a to i bez ohledu na to, jak jídlo vypadá. Například polévka z květinových hub, mořských okurek, sušených hřebenatek, žraločích ploutví, ženšenu a řady dalších vzácných ingrediencí na pohled rozhodně žádné výtvarné dílo není. Přesto je lákadlem vyhlášené londýnské restaurace. Podobně jsou na tom newyorské speciality frittata s kaviárem sevruga a vejci nebo pizza s nejjemnějším humrem a kaviárem. Víc než vzhled jsou tu důležité jejich názvy: nestačí kaviár, ale musí to být Almas kaviár, jamón musí být Albarragena Jamon Iberico de Bellota. Lanýž? Přece bílý z Alby a černý z Périgordu. A hovězí nejlépe Kóbe z plemene Wagyu.

Polévka týdne

Ptačí hnízda

jarvis_597083bb498e27acf1d1678e.jpeg

◼ Náš recept představuje atraktivní spojení země a moře, ale co vzduch? Mezi nejvybranější světové delikatesy se zapsala takzvaná polévka z vlaštovčích hnízd, ačkoliv s vlaštovkami nemá nic společného.

◼ Hnízda, kterým se pro jejich vzácný výskyt přezdívá kaviár Východu, totiž stavějí salangany, východoasijský druh rorýse, na nepřístupných stěnách přímořských vápencových jeskyní.

◼ Zkušení sběrači je zde po staletí vybírají, takže pochoutku čínských císařů si mohou nechat připravit také dnešní labužníci, již jsou ochotni za ni zaplatit i tisíce dolarů.

◼ Ptačí hnízda postavená ze slin ptáků v polévce získají želatinovou konzistenci a kromě toho, že obsahují sacharidy, proteiny a vlákninu, mají údajně i afrodiziakální účinky.

To nejlepší z nejlepšího může provázet naše sousta od koření (třeba šafrán) přes ryby, masa, mořské plody až třeba po čokoládu či víno k dezertu. A tady už jsme hlavně u chuti − vynalézavými a rafinovanými kombinacemi posouvané do kulinářských výšin. Tady se ovšem nemusíme vždy shodnout. Například severské fermentované ryby mohou být pro někoho nepoživatelné, odrazující už jen svým pronikavým pachem, pro jiného báječná delikatesa. Podobných případů je spousta. Což takhle dát si ovčí hlavu nebo kachní zárodky? Mňam, nebo fuj?

Zůstaňme ale raději u surovin sice prémiových, ale zase ne tak mimořádných, kdy se moře a země prolínají ve variacích přitažlivých pro všechny smysly i pro nejširší okruh strávníků. Pojem surf & turf vznikl v Los Angeles 60. let a původně symbolizoval v užším pojetí kombinaci červeného masa a mořských plodů, v širším kuchyni s rozmanitou nabídkou obojího. Ikonickým jídlem se tehdy staly právě humří ocásky, případně královské krevety v doprovodu steaků. Mimochodem perfektní volba pro všechny váhavé − už žádné rozhodování mezi krvavou flákotou a jemným bílým masem mořských korýšů. Stačí objednat a užívat si obojí.

Filet mignon a humří ocas

V kategorii "surf & turf" absolutní klasika − navíc překvapivě snadná i v domácím provedení. Je to rychlé a efektní jídlo i pro ty, kteří se nemohou rozhodnout, zda raději mořské plody, nebo šťavnatý kus masa.

Suroviny na 2 porce

2× 150 g filet mignon (steak z hovězí svíčkové),
2 ocasy humra severského,
2 citrony,
olivový olej,
sůl, čerstvě mletý pepř.
Dále 4 polévkové lžíce měkkého čerstvého másla,
1 malá šalotka,
2 čajové lžičky čerstvé petrželky.

Postup

Maso necháme asi 30 minut vydýchnout při pokojové teplotě, mezitím si najemno nasekáme petrželku a šalotku, vše promícháme s měkkým, nikoliv však rozpuštěným máslem. Ze směsi si na voskovém papíře vytvoříme v průměru zhruba dvoucentimetrový válec a dáme ztuhnout do lednice. Troubu si předehřejeme na grilování na 400 °C. Připravíme si humří ocasy − krunýř opatrně, abychom neporušili vnitřek, rozstřihneme a pomocí lžíce lehce uvolníme maso, opláchneme je a odstraníme žílu, která prochází celou délkou ocasu. Do krunýře vložíme trochu máslové směsi se šalotkou, pak i maso a opět dáme trochu másla a dáme humry do trouby. Připravovat je budeme asi osm minut, maso musí být neprůhledné a pevné, ale ne tvrdé, pak je vyjmeme a překryjeme fólií. Mezitím si na pánvi na olivovém oleji opečeme steaky − při prudké teplotě

cca 1,5−2 minuty po každé straně, opečené je potom na pět minut přemístíme do trouby. Po vyndání ještě potřebují dalších pět minut, aby si odpočinuly a šťáva po rozkrojení zůstala uvnitř. Steaky a ocásky naservírujeme na talíře, přidáme máslovo­-bylinkovou směs a podáváme − nejlépe s lehkým listovým salátem a bílým pečivem.